Tak trošlu autobiografická kniha povídek, minipříběhy o složitosti lidských vztahů jsou někdy příjemnější, někdy slabší, celkově bych knihu označila jako lepší průměr.
Hlavním hrdinou tohoto “povídkového románu”, jak jej autor sám označil, je asi pětatřicetiletý úspěšný spisovatel Oskar, který si po rozvodu se svou ženou Zuzanou zvyká na samotu a užívá si staromládenecký život i z té lepší
stránky. Ne všechny povídky mají sexuální podtext, i když u většiny z nich to platí. Některé jsou zaměřené na hlubší otázky, které musí Oskar ve své nové životní situaci řešit.
Například povídka Fiacolata vypráví o tajném mileneckém vztahu Oskara a Moniky, která je manželkou jeho nejlepšího přítele Kamila. Oskar se do Moniky zamiloval, a tak se cítí skutečně šťastný, ale na druhé straně musí řešit obrovské výčitky svědomí, protože do očí lže svému příteli. Všichni jedou na společnou zimní dovolenou do Itálie, kde vše málem vyjde najevo. Fiacolata je vlastně název poslední jízdy s hořícími pochodněmi a Oskar s Monikou se na sjezdovce rozhodli, že už nebudou dál nic skrývat, protože je to oba ničí. Po chvíli se ale zase vzpamatovali a jeli dolů za Kamilem.
