Islanďané patří k nejnáruživějším čtenářům na světě. Podle Mezinárodní asociace vydavatelů Island publikuje nejvíce knih na obyvatele na světě s výjimkou Británie. Nepřekvapí proto, že každý člen rodiny dostane na Islandu o Vánocích knihu a většina lidí prý stráví Štědrý večer četbou. Pro tuto tradici mají na Islandu dokonce vlastní termín – jólabókaflód, což v překladu znamená vánoční záplava knih.
Ačkoli se pojem jólabókaflód vztahuje především k darování knih na Štědrý večer, v širším slova smyslu zahrnuje i několikatýdenní období před Vánoci.
Jeden z deseti Islanďanů vydá za svůj život minimálně jednu knihu. Většina vydavatelů počká s knižními novinkami právě na začátek listopadu, aby měly knížky větší šanci dostat se v podobě dárku pod vánoční stromeček. Podle nepsaného pravidla by totiž každý Islanďan měl dostat k Vánocům alespoň jednu knížku, aby ji mohl ještě během vánočních svátků přečíst a poté také na začátku nového roku kriticky zhodnotit.
Obliba literatury na Islandu vychází již ze 13. století, kdy vznikaly celosvětově známé islandské ságy. Právě ságy a vyprávění příběhů pomohly Islanďanům udržet si pocit nezávislosti a národní hrdosti i v těžších obdobích historie. V dobách, kdy byla země chudá a sužovaly ji dlouhé, temné a drsné zimy, zkracovali si lidé ze sousedství čas pletením, předením vlny nebo vyráběním nástrojů a přitom si vyprávěli různé příběhy, recitovali básně anebo si četli z knih.
Tradice vánoční záplavy knih se na Islandu datuje od druhé světové války. Papír byl tehdy jedním z mála druhů zboží, které nebylo na příděl, takže Islanďané ještě více živili svou lásku ke knihám, píše se na stránkách jolabokaflod.org.
