Klívie se správně česky jmenuje řemenatka suříková (Clivia miniata). Má nádherné, velké, bohaté květy v barvách od bílé, přes bílo-žlutou, až po tmavě oranžovou. Tyto květy klivie nesou od února do května na silných, zelených stvolech, a udrží si je i několik týdnů. A právě fakt, jak jsme o klívii pečovaly, nám ukáže skutečný počet květů, který se na rostlině objeví.
Klívie pochází z jižní Afriky, kde rostou divoce ve skalách, ze změti silných dužnatých kořenů. Klívie řadíme do čeledi amarylkovitých, tvoří si cibule a mají dlouhé, hladké listy, které se však objevují až po květu. V ČR dokonce roste volně 5 druhů rostlin z čeledi amarylkovitých (sněženka podsněžník, narcis bílý, narcis žlutý, bledule jarní a bledule letní), ovšem s klíviemi to nezkoušejte, uhynuly by.
Nejjedovatější částí téhle oblíbené pokojovky, která patří do čeledi amarylkovitých, je její cibule, jedovatá je ale celá rostlina. Obsahuje alkaloidy, které jsou nervovým jedem.
