Před pár dny jsem dočetla tuto poměrně útlou knížku, bylo to mé první setkání s touto autorkou a vůbec ne špatné.
Příběh dvou žen, třicátnice Evy a její pratety Magdy, které je už přes devadesát let. Obě ženy si žijí svůj život a své problémy, každá úměrně svému věku.
Eva se vrátila na rodný statek, žije s přítelem a mají malého synka. Její partner se však zamotal do nečistých obchodů a topí se v dluzích. Kromě bratra má Eva už jen jedinou příbuznou, pratetu Magdu, které právě zjistili vážnou nemoc, ale ona odmítá zůstat v nemocnici. Eva se rozhodne o tetu postarat a udělá vše pro to, aby se cítila dobře. Magda jí na oplátku vypráví historii jejich rodiny, o které Eva neměla ani ponětí a snaží se díky tomu poskládat strom života svého rodu.
Sledujeme zde rozdílné ženy, které se potýkají s problémy, které nás provázejí v určité fázi našeho života. Mladá Eva řeší svůj partnerský vztah, budoucnost pro sebe i své dítě. Stařenka Magda řeší svůj odchod z tohoto světa zároveň chce dát do pořádku své rodinné vztahy, které se během života nepodařilo udržet tak, jak by sama chtěla.
V knize najdeme spoustu problémů a životních etap, které si každý z nás prožívá a prochází. Najdeme zde i moudré myšlenky ženy, která prožila svůj dlouhý život jak nejlépe uměla a ráda poradí, když má někdo zájem, avšak nevnucuje se. Sledujeme poslední myšlenky před odchodem na onen svět a zároveň i začátek nového života. Kniha je o lásce, o vztazích, o vzpomínání, o lidskosti. O tom, že největší potěšení nám neudělají peníze a hmotné dary, ale čas, který můžeme strávit s těmi, které máme rádi.
“Vždycky se řiď srdcem, je moudřejší než rozum. Když budeš mít čisté srdce a naučíš se je vnímat, věř, že najdeš ten nejlepší životní kompas. Ze všeho nejdůležitější je láska. K životu, k lidem, ke světu, přírodě, k blízkému člověku i k sobě samotné. KDYŽ JE LÁSKA, JE VŠECHNO.”
