Barokní zámek v Jaroměřicích se řadí k nejmohutnějším stavbám první poloviny 18. století u nás i v Evropě. Reprezentační prostory zámku si zčásti zachovaly svou původní podobu, zčásti jsou volně instalovány v duchu šlechtického životního stylu 18. a 19. století.
Ve své nejslavnější době byly Jaroměřice nad Rokytnou centrem kulturního života, který zde organizoval Jan Adam Questenberk. Jaroměřice tehdy měly velkou knihovnu, galerii, divadlo a vlastní kapelu. Kapelníkem zámecké kapely byl také známý český hudební skladatel František Václav Míča, který je autorem vůbec první české opery O založení města Jaroměřic. U zámku vznikla francouzská zahrada, která za řekou Rokytnou přechází v anglický park. Ten je volně přístupný veřejnosti. Využívá se ke konání různých kulturních akcí, z nichž nejvýznamnější je Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského. Také v zámecké expozici najdete, mimo jiné dobové hudební nástroje a další předměty související s bohatým hudebním životem.
Z historie hradu a zámku
Původně středověkou tvrz stojící na skále chránily z jižní strany bažiny říčky Rokytné. Renesanční podobu získal zámek koncem 15. století, kdy vznikl také základ zahrady, která tenkrát dosahovala jen k říčce. O dnešní barokní vzhled zámku se zasloužil poslední z rodu Questenberků, Jan Adam. Z ideální podoby se podařilo realizovat jen část.
I tak je ale zámek pro svou rozlehlost i výzdobu jednou z nejcennějších kulturních památek. Součástí projektu barokní přestavby zámku bylo i založení zámecké zahrady na pravém břehu Rokytné. Francouzsko-anglický park měří asi 9 ha, z toho asi 8 ha právě na pravém břehu. Voda z říčky Rokytné byla použita tak, aby mohla v parku cíleně vzniknout dvě slepá říční ramena vytvářející z části zahrady umělý ostrov. Při úpravě zámku došlo také k odrubání skal, takže už nejsou patrné. Vedle zámeckých budov se rozkládá část zahrady ve francouzském stylu a na druhé straně říčky Rokytné pak pokračuje rozsáhlá část parku anglického.
