Konojedy jsou klášter upravený na zámek ve stejnojmenné vesnici u Úštěku, tři kilometry od Kravař v Ústeckém kraji. Servitský klášter v Konojedech založil František Karel Swéerts-Sporck před polovinou osmnáctého století. Po zrušení kláštera v roce 1786 byly jeho budovy upraveny na šlechtický zámek. Ten byl v roce 1945 zkonfiskován a následně se do něj přesunula armáda. Ta v něm sídlila až do roku 1990 a zámek s celým okolím značně zchátral, byť byl objekt od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.

První písemná zmínka o konojedské tvrzi pochází až z roku 1451. Již předtím ale ve vesnici pravděpodobně existovalo panské sídlo vladyků z Konojed, jejichž rod je zde připomínán mezi lety 1360–1451. V roce 1451 Běta z Konojed prodala vesnici se dvorem svému manželovi Ctiboru z Tloskova. Roku 1509 panství získali Konojedští z Pojetic, z nichž Vilém nechal v polovině šestnáctého století přestavět starou tvrz na renesanční zámek.

Poslední mužský příslušník rodu Konojedských, Albrecht, zemřel během stavovského povstání v roce 1620. Za jeho účast na povstání byl rodinný majetek zkonfiskován, a roku 1623 ho koupil kladský zemský hejtman Adam Gotfrýd Berka z Dubé za 53 783 kop míšeňských grošů, ze kterých dostala vdova po Albrechtovi jednu třetinu. Konojedy později sňatkem získal Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat (1588–1640) a po jeho smrti zadlužené panství koupil roku 1650 Jan Antonín Špork, po kterém je zdědil jeho syn, hrabě František Antonín Špork. Někdy ve druhé polovině sedmnáctého století byl zámek barokně upraven. Hrabě Špork v zámku roku 1699 zřídil lékárnu a špitál pro 45 chudých. Jako zastánce náboženské tolerance vydával knihy ve své tajné tiskárně. Po prozrazení byla jeho knihovna zkonfiskována, ale část knih se pokusil ukrýt právě na konojedském zámku. V roce 1729 byl zámek pod dohledem vojáků prohledán zvláštní komisí a knihy zabaveny. Nemocnice v zámku fungovala až do konce osmnáctého století, kdy byly jeho budovy zbořeny při stavbě kláštera.

Budovy zrušeného kláštera koupil vnuk zakladatele, Jan Kristián Sweerts-Špork za šedesát tisíc zlatých a jejich interiér nechal upravit pro potřeby bydlení své rodiny. V roce 1802 zámek zdědila jeho dcera, ale již o dva roky později ho prodala za 500 tisíc zlatých. Kupcem se stal Ludvík Sulzer z Fuldy, který zámek vlastnil jen do roku 1813, kdy ho vyměnil s Vincencem Wiederspergerem z Wiederspergu. Už v roce 1819 však jeho dědicové uspořádali veřejnou dražbu, ve které zámek koupil úštěcký lékárník Ignác Piller pro svou dceru. Její syn Josef Mayer panství prodal rodině Delhaesů, které patřil do roku 1945.

Od roku 2007 je zdejším zámeckým pánem Vladimír Přibyl, který v zachraňování historických objektů není žádný nováček. Už v roce 1993 koupil a zrekonstruoval konvikt v pražské Bartolomějské ulici. A dle jeho slov předpokládá, že za pět let by mohlo být opraveno. Držím mu pěsti, aby se povedlo. Areál bude opravdu nádherný.

 

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account