Staronová synagoga byla zbudována v poslední třetině 13. století kameníky královské huti, pracujícími na stavbě nedalekého kláštera sv. Anežky. Původně se nazývala Nová nebo Velká, teprve se vznikem dalších synagog koncem 16. století se pro ni začalo užívat názvu Staronová. Je nejstarší dochovanou ukázkou typu dvoulodní středověké synagogy s bohatou kamenickou výzdobou.
Synagoga je opředena řadou pověstí a legend. Synagogu tak např. chránili za požárů svými křídly andělé proměnění v holubice, a tak zůstala uchována bez vážnějšího poškození až do dnešních dnů. Podle jiné pověsti jsou na její půdě uloženy pozůstatky Golema, umělé bytosti, kterou na ochranu pražské obce vytvořil a oživil velký rabi Löw. Protože Staronová synagoga byla vždy hlavní synagogou pražské židovské obce, působily zde jako rabíni její nejvýznamnější osobnosti.
V 16. století to byl např. rabín Eliezer Aškenazi, Mordechaj ben Abraham Jaffe, Jehuda Leva ben Becalel – velký rabi Löw nebo jeho nejvýznamnější žák Jom Tov Lipmann Heller, známý svým vynikajícím komentářem k Mišně. Později zde působil také vrchní pražský rabín Ezechiel Landau, významná autorita tradiční rabínské vzdělanosti, a vrchní rabín Šlomo Jehuda Rapoport, čelný představitel židovského osvícenství (haskala).
krásná stavba