Smolinci říkávali staří horníci pechstein, kámen smůly. Když na něj narazili při těžbě, bylo jasné, že končí nejenom stříbrná žíla, ale i výdělek. Proklínaný kámen ale na počátku 20. století vrátil Jáchymovu někdejší lesk, a to díky manželům Curieovým, kteří v něm objevili prvek zvaný radium.
Město JáchymovZprvu nenápadná osada, po vypuknutí stříbrné horečky připomínající mraveniště, a o pár let později nádherné středověké město v protáhlém údolí, zaříznutém do svahů Krušných hor – tak vypadal Jáchymov, Sankt Joachimstal, někdy v polovině 16. století. Pravým stříbrným rájem byl důl Konstantin, který měl jedinou vadu na kráse – fáraly v něm tři společnosti, a tak zákonitě docházelo k hádkám a konfliktům. Nakonec se do celé věci vložil král, těžaři si podali ruce a na znamení usmíření přejmenovali důl na Svornost. Během několika desítek let se v něm vytěžilo asi 400 tun stříbra.
 
V hlavní roli smolinec
Stříbrné sny o bohatství a slávě vystřídal právě smolinec, povalující se spolu s hlušinou ve vytěžených haldách kolem dolů. Už dávno se vědělo, že na vzduchu nabývá žlutých, oranžových, načervenalých a nahnědlých odstínů, ale teprve v druhé polovině 19. století se z něj začaly vyrábět uranové barvy. S uranovým sklem, které má v dopadajícím světle jinou barvu než v procházejícím, pak krušnohorské sklárny prorazily na světové trhy.

Zázrak přišel v v roce 1898, kdy se manželům Marii a Pierrovi Curieovým v Paříži podařilo v jáchymovském smolinci objevit silně radioaktivní prvek radium. V roce 1910 jej pak Marie Curie-Sklodowská dokázala společně s poloniem izolovat z odpadového materiálu jáchymovské továrny na uranové barvy, ale to už si radium žilo vlastním životem. V Jáchymově se začalo vzpomínat na řeči starých horníků o důlní vodě a o jejích léčivých účincích na bolavé klouby. 

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account