Dala výpověd v práci a koupila jednosměrnou letenku. Tyhle příběhy všichni milujeme, ale jak to funguje ve skutečnosti?
Moje dlouholetá kamarádka Markéta se rozhodla přestěhovat na Island, ale vzala to oklikou přes Ameriku. A mě jednoho rána napadlo, že by bylo fajn s vámi sdílet její příběh a poslat do světa zprávu, že všechno jde, když se chce.
Marky kdy a kde se vzala myšlenka dát výpověď v práci a odjet na delší dobu do zahraničí? Co tě k tomu vedlo?
Bydlet v zahraničí byl můj sen už delší dobu. Nejvíc jsem nad tím přemýšlela po ukončení zdravotní školy, měla jsem dokonce už vyhlídlou práci v Anglii. Nakonec jsem dostala dobrou pracovní nabídku v Brně a rozhodla se zůstat. Ale ta myšlenka zkusit to ve mě pořád hlodala. Zhruba po dvou letech v práci jsem si začala uvědomovat, jak ten čas letí a pokud chci cestovat, tak bych s tím neměla otálet. A tak jsem pomalu začala s plánováním.
Jak to přijalo tvoje okolí a rodina?
Překvapivě dobře. Rodiče mnohem hůř nesli moje první stěhování do Brna, než rozhodnutí odjet do zahraničí. Než jsem odjela, snažila jsem se v Česku vyřešit všechny záležitosti, aby po mě nezůstala potopa. V práci jsem za sebe našla náhradnici, takže i když nebyli rádi, že odcházím, přijali to celkem v klidu. A myslím, že moje okolí už je u mě zvyklé na všechno možné, takže tomuhle se nikdo nějak zvlášť nedivil. Nemůžu říct, že bych se setkala s negativní reakcí, spíš převládala zvědavost a všichni se mě vyptávali na plány a novinky.
Rozhodla ses přesunout se na nějaký čas na Island. Proč zrovna tam a co máš v plánu?
Severské země se mi vždycky líbily, nejsem zrovna plážový typ. O Islandu jsem hodně četla a fascinovala mě zdejší příroda, proto od rozhodnutí odstěhovat se do zahraničí, k cestě na Island byl jenom krůček. Zvažovala jsem i další země, ale Island byl od začátku favorit. Chtěla jsem ho poznat trochu jinak, než jen jako turista.
Připravovala ses nějak speciálně na tuhle cestu? Co jsi musela před odjezdem zařídit?
Před touhle cestou jsem podnikala jen kratší výlety po Evropě a většinou s přáteli. Takže cestovat sama a na delší dobu byla úplně nová zkušenost. Před odletem jsem si musela zařídit turistické vízum do Ameriky, na Island nebylo nic speciálního potřeba. Taky je třeba vyřešit zdravotní pojištění. V Česku jsem většinou nosila šaty, což na Island není moc praktické, takže jsem musela nakoupit nějaké funkční oblečení.
Kde na to bereš peníze? Otázka, se kterou se nejednou setkal snad každý cestovatel. Jak to máš ty? Musela jsi hodně a dlouho šetřit, nebo jen funguješ low cost?
Šetřila jsem asi tak půl roku, protože jsem se chtěla odstěhovat do země, která je podstatně dražší a ještě předtím si udělat dovolenou. Šetřila jsem z výplat. Pokud má člověk vůli a motivaci, tak peníze podle mě nejsou překážka. Samozřejmě záleží taky na tom, co od cestování očekáváš. Neměla jsem našetřenou nějakou astronomickou sumu, protože jsem počítala s tím, že si na Islandu co nejdřív najdu práci a v nejhorším případě se vrátím domů.
Vyrazila jsi poprvé ve velkém do světa a úplně sama. Z vlastní zkušenosti vím, že je to super, ale jaké to bylo pro tebe?
Nejhorší byla doba těsně před odletem, kdy se mi v hlavě rojily všechny možné katastrofické scénáře a říkala jsem si, proč to celé podnikám. Samotná cesta pak proběhla naprosto bez problémů, až jsem byla překvapená, jak jde všechno hladce. Spousta věcí pro mě byla naprosto nová, dost často jsem si připadala jak malé dítě, ale rozhodně jsem ráda, že jsem tuhle cestu podnikla.
Na Island jsi to vzala oklikou přes Ameriku, je to tak?
Amerika, na rozdíl od Islandu, nikdy nebyla můj sen. Jela jsem tam hlavně navštívit kamaráda, původně jsme plánovali, že spolu budeme cestovat vlakem po Evropě, ale vzhledem k jeho pracovnímu vytížení byla jednodušší varianta ta, že za ním přiletím do Ameriky.
Jaké jsou tvé dojmy z Ameriky?
Od Ameriky jsem neměla téměř žádné očekávání, ale možná proto mě nakonec úplně uchvátila. O Americe a Američanech obecně jsem slýchávala spíš negativní věci, ale moje dojmy z přírody, měst i lidí jsou veskrze pozitivní.
Co jsi tam dělala a co jsi stihla navštívit?
Můj let byl do New Yorku, kde mě na letišti vyzvedl kamarád. Po letu jsem byla celkem unavená, ale pohled na Manhattan mě úplně probral. Prvních pár dní kamarád ještě pracoval, takže jsem prozkoumávala New Brunswick, kde bydlí a Princeton, kde pracuje. Potom jsme vyrazili na road trip po východním pobřeží. Z New Jersey jsme dojeli do Maine, kde jsme navštívili národní park Acadia. Po cestě zpět se mi nejvíc líbil Boston. Místní bary rozhodně stojí za návštěvu.
Společně jsme taky podnikli výlet do New Yorku, který mi naprosto vyrazil dech. Samozřejmě všichni ty budovy známe z televize a filmů, ale dokud to neuvidíš naživo, tak si to nedovedeš představit, jak obrovské ve skutečnosti jsou. Připadala jsem si tam jako mraveneček.
Odlet jsem měla z letiště Newark a posledních pár dní jsem strávila ve městě Elizabeth, které je poblíž. Každý den jsem vlakem podnikala výlety do New Yorku. Prošla jsem si Central park, Metropolitní muzeum, navštívila akvárium na Coney Islandu, Times Square, Čínskou čtvrť a spousty dalších míst. Ale i tak to byla jen velmi malá část toho, co je tam k vidění.
Něměla jsi chuť zůstat v Americe a na Island se vykašlat?
Měla. Poslední den se mi na letiště vůbec nechtělo a po Americe jsem tesknila ještě nějakou dobu po příletu na Island. První dojem z Islandu byl nic moc, počasí hrozné plus únava z letu. Reykjavík se mi vůbec nelíbil. Hned první den jsem ale odjela do Akureyri, kde momentálně bydlím a pracuji a tady se mi líbí moc. Každý den víc a víc. Myslím si, že až odsud budu odjíždět, tak ty pocity budou dost podobné těm, které jsem zažívala při odletu z Ameriky.
Marky děkuju za rozhovor, mám velkou radost, že se ti daří. Doufám, že budeš inspirací pro další cestovatele.
Pokud někdo z vás zvažuje, že by si vyzkoušel na nějaký čas žít na Islandu, nebo vás jen zajímá co takovéhle “stěhování” obnáší tak zůstaňte na příjmu. S Markétou už připravujeme další rozhovor.
Sledujte mě i na facebooku, aby vám nic z mých cest neuteklo. Momentálně tam najdete krásné fotky z Tater.
