O pramenech minerálních vod na Novoměstsku se ví už dlouho. Z pověstí je známo, že Kyselku objevil kovář Johann Nepomuk Legler roku 1780, když šel z práce domů údolím Ztraceného potoka. O tom, že novoměstská kyselka mohla být známá již mnohem dříve, svědčí několik pověstí. Jedna z nich vypráví, že zázračná voda z místních lesů ochránila obyvatelstvo nedávno vzniklého městečka před těžkou morovou epidemií v roce 1598. A protože většina místních pověstí mívá pravdivé jádro, lze se domnívat, že voda z horního toku Ztraceného potoka byla známá o téměř 200 let dříve, než ji objevil kovář Legler.
Voda kyselky obsahuje mnoho prvků. Ve složení naleznete třeba i vápník, hořčík a železo, kterého je tolik, že každá flaška, do které se voda natočí, časem zreziví. Novoměstská kyselka vytéká ze země po celý rok, nezamrzá ani v zimě.
Přístup k pramenům byl v roce 1903 zakázán, avšak po protestu Novoměstských byl jeden pramen zpřístupněn. Tento pramen kyselky byl několikrát zastřešen, dnešní podoba pochází, po několika opravách, z roku 1937.