ž nějakou dobu jsem zpět z naší Evropské dovolené, ale často se vracím ve vzpomínkách zpět a čerpám z toho energii, která se teď v těchto deštivých dnech hodí. Napíšu Vám o naši první zastávce, která byla v MILÁNĚ *heart*
Už cestou na letiště mě provází ten známý pocit těšení se na dovolenou a na nové zážitky, které nás čekají. Tento pocit na chvilku přeruší šílenej smrad *psss* v autobuse z hlavního nádraží Prahy na letiště Václava Havla. Když už sedíme v letadle směr Milán-Bergamo, je vše v nejlepším pořádku. Už z letadla pozoruji jak je i město Bergamo krásné. Na letišti koupíme lístky na autobus (jeden lístek 5 euro), který nás doveze do centra Milána přesněji za budovu nádraží, která tedy stojí také za vidění. Po zhruba hodince cesty už popadáme kufry a táhneme se pěšky k hotelu. Máme vytištěnou mapku a hlavně můj přítel má skvělý orientační smysl, takže za půl hodinky už stojíme v hotelu a ubytováváme se. Bydlíme v hotelu IH Hotels Milano Gioia, který jsme měli zarezervovaný přes booking (ale o tom jsem už psala v minulém článku) Hned po krátkém odpočinku vyrážíme na nejbližší stanici metra Sondrio a jedeme na stanici Duomo (jízdenka na metro v zóně které jsme potřebovali stála 1,50 eura pro jednoho a pro jednu jízdu). Jakmile vystoupíme, naskytne se nám nádherný pohled na asi nejznámější památku Milana a to Duomo di Miláno a hned vedle Galerie Vittorio Emanuele, kde se nachází butiky slavných značek jako Prada, Gucci, Luis Vuitton aj. Rozhodneme se nic neřešit a v klidu se procházkou projít po městě. Procházíme Galerii Vittorio Emanuele a vyjdeme na náměstí Palazzo Marino kde vidíme známé divadlo La Scalla, dále pokračujeme na náměstí Piazza Castello kde je krásná fontána u které chvíli posedíme. Počasí nám přeje, je krásně a atmosféra je úžasná. Dále jsme pokračovali krásným rozlehlým parkem k památníku neboli oblouku míru Arco della Pace, kde jsme narazili na umělce s baskytarou, na kterou hrál známé písničky. Pak už jsme se rozhodli, že se projdeme pomalu ke stanici metra a dojedeme do hotelu. Cestou jsme se ještě zastavili u kostela Santa Maria Delle Grazie kam jsme jen nakoukli, protože téměř ve všech kostelech a bazilikách si žádají zakrytá ramena a oblečení ke kolenům a to jsme bohužel nesplňovali. Kousek od hotelu jsme si našli restauraci, kde jsme si dali výborné Italské jídlo a víno.
Druhý den, po vydatné snídani nás čekala návštěva Duomo di Milano. Takže jsme dojeli přímo k Duomu a šli si koupit vstupenky. Vstupné je rozdělené na A a B. Vstupné A je dovnitř katedrály + výtah na střechu za 16 euro. Vstup B je dovnitř + schody na střechu za 12 euro. Myslím, že v tom je i vstup do muzea, ale tam jsme nešli a ani jsme to nějak blíže nezkoumali. Je možné k zakoupení i za 2 eura takový kabátek, který si můžete vzít, právě když zapomenete šátek a máte odhalená ramena (to bychom kdysi uvítaly s holkami ve Vatikánu *smile*) Vím, že spoustu lidí odradí dlouhé fronty, my jsme měli asi štěstí, protože jsme v žádné frontě nečekali, ale u vchodu kontrolovali kabelky. Uvnitř je ta stavba krásná, je tam chládek a určitě to stojí za to jít dovnitř, ale větší pecka je ta střecha. Ten výhled na celý Milán je dokonalý. Náměstí u Duomu je plné turistů, kaváren, umělců a pouličních prodavačů kteří Vám budou cpát Selfie tyče. Po prohlídce jsme šli do Galerie, kde jsme si dali kafe (stálo myslím kolem eura a nejdřív se na pokladně zaplatilo a pak s lístkem šlo na bar) Na oběd jsme šli docela štreku ke kanálům Navigli, je to taková čtvrť plná restaurací, kaváren, cukráren a obchodů. Dobře jsme se tam najedli. Cestou zpět do centra jsme prošli i pár obchodů, přece jen se říká, že Milán je město mody, ale podle mého názoru to tak není. Co se týče obchodů tak to ano, všude je značkový butik na butiku a kolekce jsou módní a dobře se tam nakupuje. Ale přišlo mi, že místní modu nesledují a naopak jsem čekala vyšňořené dámy a pány a ani jedno jsem tedy neviděla. Večer jsme šli s přítelem do restaurace kousek za Duomo di Milano (vím, že ulice se jmenovala Via Agnello, ale názerv restaurace už bohužel nevím) a skvěle jsme se najedli. Proběhla pizza, lasagne, víno a jako dezert panacota. Přítel říkal, že to je taková ta pravá Italská mafiánská restaurace *smile*, mě to tak nepřišlo, nebylo to ani drahé, na to že to je v centu. Jen číšník mluvil Italsky a ani nereagoval, když jsme mluvili anglicky. Po večeři jsme omrkli ještě Duomo a Galerii jak byly nasvícené a jeli do hotelu.
Ráno nás čekala opět super snídaně a další cesta na metro. Tentokrát jsme cestovali na druhý konec Milána, odkud nám jel autobus. Já byla lehce nervozní, protože jsme klasicky nestihali, tak jsem se málem přerazila na eskalátoru, pak jsem zazmatkovala a špatně jsem u východu metra prostrčila lístek a nemohla jsem vylézt, takže jsem to tam celé podlezla načerno a běželi jsme dááááál. Miláno na mě udělalo velmi pozitivní dojem. Doporučuji tam jet takhle na pohodu, na skvělé Italské jídlo kterého se Vám dostane na každém kroku a na trochu té Italské atmošky která je mému srdci nejbližší *heart*
A jaká byla naše další zastávka? To Vám napíšu příště 🙂
Byl z Vás někdo v Miláně? nebo se tam chystáte? Někdo nějaké tipy na restaurace, bary, hotely apod….. ?
