Stará radnice v Litoměřicích je budova původní gotické radnice, která se nachází v jihovýchodním rohu Mírového náměstí na nároží s Dlouhou ulicí naproti kostelu Všech svatých. Budova až do roku 1839 sloužila jako litoměřická radnice, dnes v ní sídlí Oblastní muzeum. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.
Gotické základy budovy jsou středověké, první známá písemná zmínka o ní pochází z roku 1397, zbytky původního zdiva zůstaly zachovány v obloucích zdejšího podloubí na náměstí.
Budova byla velmi vážně poškozena během velkého požáru města v roce 1537. Do renesančního slohu byla přestavěna v letech 1537-1539 nejprve mistrem Pavlem, po jeho smrti pak mistrem Jiřím, v roce 1662 byla u tohoto objektu snížena jeho střecha.
V podloubí se nacházejí dva středověké erby, které sem byly přeneseny ze zaniklé Dlouhé brány (která stávala na východním konci dnešní Dlouhé ulice). Oba erby pocházejí přibližně z přelomu 14. a 15. století, jde o městský a říšský znak. Na jižní straně směrem do Dlouhé ulice jsou zbytky zdejšího pranýře. V budově staré radnice působil český spisovatel a myslitel mistr Pavel Stránský, který byl litoměřickým konšelem, od roku 1947 zde má umístěnu svoji pamětní desku.
Dnes zde sídlí Oblastní muzeum Litoměřice. Kromě stálé expozice mohou návštěvníci v muzeu ve dvou výstavních sálech pravidelně shlédnout krátkodobé výstavy z vlastních sbírek, alei výstavy zapůjčené z dalších muzeí. Součástí muzea je pobočka Máchův památník – tzv. Máchovu světnička, která je umístěna v nedalekém domě „Na Vikárce”. Muzeum své sbírky také trvale zapůjčuje do expozice Muzea českého granátu v Třebenicích a do Jandova městského muzea v Budyni nad Ohří.
V interiéru budovy se dochovalo zajímavé vnitřní schodiště, z roku 1542 je zachována i dřevem vykládaná zasedací síň litoměřické městské rady. Ta je vyzdobena vyřezávanými reliéfy českých panovníků i významných litoměřických měšťanů. V roce 1547 zde krátce pobýval král Ferdinand I.
