Kyselka leží 11 kilometrů severovýchodně od Karlových Varů v úzkém lesnatém údolí řeky Ohře v nadmořské výšce 340 metrů. První zmínku o tzv. Bukové kyselce lze nalézt ve druhém vydání balnelogického spisu Dr. W. Payera z roku 1522.
Lázně Kyselka leží v krásném lesnatém údolí řeky Ohře na okraji Doupovských hor. Již někdy v 10., 11. století zde působil církevní řád cisterciáků. O samotných léčivých pramenech, které vyvěrají z úbočí vrchu Bučina, najdeme první písemně dochovanou zmínku v pojednání dr. Václava Payera, pracujícího a bádajícího v nedalekých Karlových Varech. Chemický rozbor této vody udělal jako první dr. Fridrich Halle roku 1724. Vzhledem k velmi pozitivním léčebným účinkům ji doporučil vyvážet do okolí a poskytnout ji k užívání široké veřejnosti. Na základě tohoto doporučení byla roku 1792-93 hrabětem Stiebarem z Buttenheimu vystavěna poblíž zřídla výrobna kameninových džbánků. Kysibelská voda tehdy poprvé opustila zřídelní prameny a putovala do okolí k uživatelům. Následně vznikly prodejní pobočky minerální vody v Karlových Varech, Praze a Vídni.
Idylické výletní místo s neopakovatelnou lesnatou krajinou, přesně zapadlo do konceptu nově vzniklého fenoménu romantismu – lázeňské turistice. Za zakladatele lázeňství v Kyselce je považován baron Wilhelm, manžel baronky Antonie von Neuberg, která roku 1826 koupila zdejší panství. Během následujících 8 let zde vyrostly první lázeňská budova, kolonáda a restaurace. Svou návštěvou brzy poctil malé lázně i řecký král Otto I., jehož jméno dodnes nosí nejznámější pramen lázní Kyselka.
Jindřichův dvůr v opravě
