Při obnově města, zničeného třicetiletou válkou, vybudovali italští architekti F. Luchese a P. G. Tencalla na neplodné a bažinaté půdě za hradbami půvabnou pozdně renesanční zahradu. Prostředí zahrady je využíváno k výstavám, koncertům, slavnostem a především návštěvám návštěvníků.
Na 16 ha byla vKroměříži vystavěna italská zahrada s cestami ve vysokých špalírech, s 244 m dlouhou galerií soch antických bohů a postav historie a bájí, s centrálním rondelem Rotunda v geometrickém středu oslavujícím svou výzdobou vodní živel a umění štukatérů, sochařů a freskařů. Přistavený nový vstup z první poloviny 19. století tvoří Čestný dvůr klasicistního typu ze stran uzavřený velkými skleníky (Hrubý a Tropický skleník).
Celý komplex byl v roce 1998 pro svou dochovalou historickou i slohovou autenticitu architektury i krajinných a zahradních úprav v mimořádné slohové kvalitě a čistotě jako příkladný soubor ovlivňující rozvoj krajinářské architektury v Evropě, zapsán na Seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO. Ke Květné zahradě v kroměříži se dostanete z Náměstí Míru, ulicí Generála Svobody a cca po 300 m dojdete k nynějšímu hlavnímu vchodu.
V samém srdci květnice byl mezi léty 1666–1668 podle projektu Giovanniho Pietra Tencally vystavěn osmiboký centrálně orientovaný pavilon – Rotunda. Její interiér je bohatě a důmyslně zdobený nejen mytologickými výjevy s náměty Ovidiových Proměn, ale také detaily vytvářejícími silnou iluzivní a emotivní atmosféru – okny s různobarevnými skly, mozaikovou podlahou sestavenou z drobných oblázků a především grotty dekorované tufem a lasturami. Centrální prostor pavilonu doplňuje Foucaultovo kyvadlo, které bylo instalováno roku 1908 z iniciativy kroměřížského gymnazijního profesora Františka Nábělka, a jehož pohyb demonstruje zemskou rotaci.
