Takže 2. díl Krkonošské pohádky:-)
Pobyt kdekoliv v přírodě, především v lese, mi dobíjí baterky a přináší pocit štěstí. Letité stromy předají svou energii, pokud o ni poprosíme. Lesy ukrývají spoustu tajemství a darů, na každém kroku čekám co se vynoří a pokud je to jedlá houba, štěstí se násobí 🙂 Být to divoké prase,asi tak nejásám…Lahodné plody jako maliny, ostružiny či borůvky uspokojí chuťové pohárky, voda ze studánky uhasí žízeň, když je potřeba. Zpěv ptáků a šumění stromů zharmonizuje mysl, pokud to samozřejmě dovolí, je zahlcena spoustou informací a starostí denního života a je těžké přepnout na jiný kanál. Ale snaha je. Putování cestou necestou prospěje srdci i pohybovému aparátu. Dá se říct, že místo vystresovaného, přepracovaného tvora přicházejícího do přírody se domů vrací člověk, který právě našel potravu pro duši, mysl i tělo. A právě na toho doma s radostí čekají.
