Města mívají hlavní dopravní tepny. Metropole Ameriky Washington má ulici, která je sice také důležitá pro dopravu v centru, ale především je bez nadsázky tepnou politické moci v USA. Jmenuje se Pennsylvania Avenu, je dlouhá asi 10 kilometrů a protíná napříč celý Washington. Nejzajímavější je ale asi 2 kilometry dlouhý úsek v centru.
Na jednom konci stojí Capitol, ve kterém sídlí Sněmovna reprezentantů a také Senát. Tedy v nich zasedají zvolení zástupci lidu, kteří schvalují zákony a těm se souborně říká Kongres.
Přímo naproti kapitolu je budova Nejvyššího soudu, ve které zasedá devět mužů a žen. Ti posuzují, jestli zákony přijaté Kongresem a podepsané prezidentem neodporují Ústavě Spojených států. Do Nejvyššího soudu se sice vstupuje z First Street NE, tedy z První ulice, ale na Pennsylvania Avenue je spolu s Kongresem také přímo napojená.
A na druhém konci zmíněného dvoukilometrového úseku stojí Bílý dům a v něm prezident, jako nejvyšší moci výkonné. Pennsylvania Avenue je tak víc než obyčejná čtyřproudá silnice. Fyzicky i symbolicky spojuje hlavní 3 složky vlády v Americe: výkonnou, zákonodárnou i soudní.
Hlavní třída Ameriky
O výsadním postavení Pennsylvania Avenue vypovídá i skutečnost, že je součástí systému národních parků. Přesněji řečeno má na starosti některé její pamětihodnosti a významné budovy Správa národních parků. A ta jí také nazývá Hlavní třídou Ameriky.
Právě po ní projíždí tradičně jednou za čtyři roky budoucí prezident složit přísahu na prostranství před Kapitolem do rukou předsedy Nejvyššího soudu. Po ní se pak vrací do Bílého Domu, aby se ujal úřadu nejmocnějšího muže na světě. Po Pennsylvania Avenue pak proudí nekonečný inaugurační průvod.
Naplnil se tak původní plán francouzského architekta Pierra Charlese L’Enfanta, když koncem osmnáctého století projektoval budoucí hlavní město mladých Spojených států. První prezident George Washington se zmiňoval o takzvané „Grand Avenue“. Sám ještě úřadoval nejdřív v New Yorku a později ve Philadelphii. Město, které nese jeho jméno, se teprve začínalo stavět ne snad na zelené louce, ale spíš v bažinách na břehu řeky Potomac. Jako první se v něm usadil až Washingtonův nástupce John Adams.
Traduje se, že název „Pennsylvania Avenue“ měl být útěchou tomuto státu za to, že jeho metropole Philadelphie přijde o status metropole. Není to sice nijak historicky prokázané, ale je pravda, že tu svou „Avenue“ má dnes ve Washingtonu každý z padesáti států Unie. Žádná z nich přitom nehraje tak prominentní roli jako právě ta pojmenovaná podle Pensylvánie.
TIP: Vydejte se na jeden ze zájezdů do USA. Zájezd New York a Washington na 8 dní pořídíte od 38 990 Kč.
Spojnice mocných a slovutných institucí
Nejde jenom o to, že je Pennsylvania Avenue třídou, po které prošla a projela skoro všechna prezidentská inaugurační procesí kromě těch dvou prvních. Nejde jenom o to, že po ní prošly mnohé protestní pochody, které se dotýkaly témat rozdělujících ve své době celou zemi: od sufražetek bojujících za volební právo žen, přes chudé veterány žádající pomoc za Velké hospodářské krize až po aktivisty snažící se zastavit válku v Afghánistánu a v Iráku.
Když vyrazíte po Pennsylvania Avenue od Kongresu, projdete nejdřív kolem slovutných institucí jako je Národní galerie nebo Národní Archiv. Než dojdete k Bílému domu, minete také například brutalistickou betonovou budovu Hoover Building. Tu možná poznáte z filmů, protože v ní sídlí FBI, tedy Federální úřad pro vyšetřování. Chce-li nějaký režisér akčního filmu dát obrazem jasně najevo, že jsou na stopě nějakému zlosynovi právě agenti FBI, nechá je nejspíš v záběru projít po jejím vstupním schodišti. Podle některých názorů je to mimochodem jedna z architektonicky nejzajímavějších staveb v celém Washingtonu, podle jiných naopak nejhnusnější barák v celém městě.
Hoover Building stojí přímo naproti Ministerstvu spravedlnosti, kde kdysi úřadoval mladší bratr prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho Robert, jen o kousek dál můžete navštívit věž staré hlavní pošty ve Washingtonu. Budovu samotnou ale přeměnila společnost Donalda Trumpa na luxusní hotel, který zahájil provoz jen krátce předtím, než byl Trump zvolený prezidentem Spojených států. I to je svým způsobem příznačné: Pennsylvania Avenue jako symbol moci prostě tak ambiciózního člověka jako je Donald Trump přitahovala ještě léta předtím, než si přinejmenším na čtyři roky zajistil bydlení v nedalekém Bílém domě.
Korzo pro pěší i cyklisty
I nám méně ambiciózním natožpak mocným poutníkům ale otevírá Pennsylvania Avenue svou příslovečnou náruč. Můžeme ji projít po celé délce po širokých chodnících od Kongresu až před Bílý dům. Když v roce 1995 Timothy McVeigh odpálil nálož v náklaďáku před federální budovou v Oklahoma City, zakázala prezidentova ochranka vjezd automobilům na ulici před sídlo amerických prezidentů. Dnes je tak vyhrazená jen pro chodce a cyklisty. Původně přísné bezpečnostní opatření tak nakonec získalo nádech benevolence, příjemné pěší zóny pro všechny přímo před nejdůležitějším úřadem ve Spojených státech.
Kolaře navíc potěší, že od roku 2010 vede přímo po tom nejvýznamnějším úseku Pennsylvania Avenue cyklistická stezka. Pro nás Evropany vede trochu netypicky přímo prostředkem čtyřproudé silnice. Má to své výhody, protože se nemísí pěší a cyklisté a jsou přitom bezpečně vzdálení od projíždějících aut.
Je v tom zase určitá symbolika, na kterou si Američané tolik potrpí. Na „Hlavní třídě“ jejich země se může každý procházet hned vedle mocných institucí jako je FBI dohlížejících na bezpečnost a klidný spánek celého národa. V Národním archivu si může za hodně tlustým sklem každý turista prohlédnout originál Ústavy Spojených států, v Národní galerii se zadarmo pokochá mistrovskými díly z celého světa. Zase nemůžu než poznamenat: jak americké ????
Vít Pohanka
