Unikátní kostnice pod kostelem Všech svatých na hřbitově v Sedlci u Kutné Hory je vyzdobena téměř výhradně lidskými kostmi – ostatky celkem 40 000 zemřelých, pozůstatky morových epidemií a obětí husitských válek.
Bizarní výzdoba – lustr složený ze všech velkých kostí lidského těla, makabrózní dekorace z lidských lopatek a kyčlí nebo unikátní ztvárnění myšlenky memento mori nesoucí odkaz napříč staletími, ukrývající hlubokou symboliku. Návštěvnost tohoto místa vypovídá o jeho magnetizmu nebo o touze člověka okusit věci nevšední či rozklíčovat odkaz předků.
Dnešní podoba hřbitovní kaple v Sedlci u Kutné Hory, která byla postavena na konci 14. století, je výsledkem barokních úprav provedených J. B. Santinim Aichlem na počátku 18. století a celkové obnovy z druhé poloviny 19. století, součástí které bylo dotvoření dekorace vnitřního prostoru z lidských kosterních ostatků. Autorem masivního lustru zdobeného lidskými kostmi, stejně jako kříže, kalichů, monstrancí či erbu rodu Schwarzenbergů je řezbář z České Skalice František Rint, který zde z kostí vyskládal i svůj podpis.
Evropský unikát – 30 hromadných hrobů s 1500 kostrami
V areálu kutnohorské kostnice nalezli archeologové tři desítky hromadných hrobů, kde ležely ostatky tisíce obětí epidemií a hladomoru převážně ze 14. a 15. století. Nález koster, představuje největší soubor z období vrcholného středověku v Čechách a samotné hromadné hroby jsou unikátní i z celoevropského hlediska. Zemřelí byli v hromadných hrobech nad sebou nejméně v pěti vrstvách, v největším hrobě ale dokonce v 26 vrstvách.
Starší hroby odborníci spojují s hladomorem v roce 1318, mladší s morovou epidemií v letech 1348 až 1350. Některé hroby jsou ještě mladší. Hřbitov zahrnuje období 13. až 16. století a představuje pozoruhodný vzorek pro studium pohřbívání především ve vrcholném středověku. Hroby nebyly příliš bohatě vyzdobeny, archeologové v nich kromě koster nalezli bronzové či železné přezky, šatní spínadla a mince.
