Kersko je osada, část obce Hradištko v okrese Nymburk ve Středočeském kraji. Je známé hlavně díky Bohumilu Hrabalovi, který tam léta žil spolu s 25 polodivokými kočkami, a dalším osobnostem tam žijícím, například Adolfu Branaldovi.
O obci Hradištko se zmiňuje už Kosmas ve své kronice Chronica Boemorum. Uvádí, že Hradištko roku 1088 daroval první český král Vratislav II. vyšehradské kapitule. Sousedící tvrz Kří (také Keřsko) byla od roku 1376 v držení Elišky z Lichtenburka, babičky pozdějšího krále Jiřího z Poděbrad. Kolem tvrze vzniklo osídlení, ves, a také byl před rokem 1357 vystavěn kostel Božího těla.
V období první československé republiky se Kerský les dostal do majetku statkáře ze Sadské Josefa Hyrosse. Ten jej v roce 1934 rozparceloval sítí pravoúhlých alejí a pozemky rozprodal soukromníkům k výstavbě převážně cihlových patrových rekreačních domů s modernistními rysy. Mnohé dřevostavby uchované z té doby byly zamýšleny jen jako provizoria sloužící pro ubytování dělníků. Aleje byly po vzoru newyorského Manhattanu očíslovány – západně od hlavní kerské avenue (Betonky) mají aleje čísla lichá, východně sudá. Kersko se mělo stát lázeňskou obcí charakteru moderního lesního městečka s hotelem, bazénem, prameny minerální vody a městskou infrastrukturou. Realizaci plánů zamezila druhá světová válka a únorový komunistický puč. Po něm původní cihlovou zástavbu rozmělnila výstavba menších chat, která dala Kersku tvář běžné osady.
Dnes se jedná o lesní vesnici, ve které výrazně převažuje počet rekreačních chat nad budovami pro stálé bydlení. V roce 2006 zde byly evidovány 362 budovy s přiděleným číslem popisným. Stálých obyvatel je zde kolem 120.
