Součástí vysoké ohradní zdi, která obepíná nárožní zahrádku patřící ke Clam-Gallasovu paláci, se stala od roku 1812 i kašna s dívčí postavou, která představuje českou řeku Vltavu. Sedící dívčí postava má v rukou dva džbánky, z nichž vytéká voda. Ty symbolizují dva prameny Vltavy. Pět hvězdiček na naznačeném prameni připomíná sv. Jana Nepomuckého i Vltavu. Pražané sochu Václava Prachnera nazývali Terezkou. Snad podle dívky, která kdysi dávno ke kašně chodívala pro vodu.
O Terezce se také říkalo, že je nejbohatší pražskou sochou: Rytmistr od dragounů na penzi, podivín, obyvatel z nárožního domu v Linhartské ulici, měl z okna výhled právě na kašnu Terezku. Díval se na často opuštěnou dívku a zamiloval se do ní. Po jeho smrti se ukázalo, že Terezce odkázal deset tisíc zlatých. Soud ale odkaz nepřijal, neboť příbuzným se to jaksi nezamlouvalo.
Ukázalo se, že i jiní obyvatelé si Terezku velmi oblíbili. Dokonce natolik, že přízeň málem nepřežila, tak byla poničena. V roce 1953 musela být zhotovena z bílého pískovce kopie a poškozený originál je uložen ve sbírce Národní galerie.
V roce 2015 prošla kašna rekonstrukcí, při které byla opravena pískovcová nádrž do níž byla nainstalována nová kovová vana. Stejně tak byly vyměněny rozvody a opravena fasáda edikuly.
