Bordely, nevěstince a veřejné domy
Zastrčená Jedová chýše bývala oblíbeným podnikem pražských prostitutek, ale čtvrť mezi Karlovem a Albertovem jim moc příležitostí k výdělku nenabízela. Nepřekvapí proto, že nejvíc nevěstinců bývalo v dnešní Praze 1 v uličkách kolem Staroměsrského náměstí, na Františku v okolí Anežského kláštera a v takzvané Páté čtvrti – na území bývalého židovského ghetta, které z Prahy zmizelo po asanaci na přelomu 19. a 20. století.
Podle úředních statistik víme, že v roce 1866 bylo v Praze padesát veřejných domů, o dvacet let později 86 a v roce 1919 prý jen devět. O tři roky později vyšel aboliční zákon, který provozování nevěstinců zakázal, a tak se řada podniků schovala pod označení bar, vinárna či kavárna s dámskou obsluhou. Místa, kde se dařilo nejstaršímu řemeslu, snadno najdete i dnes, ale vypadají úplně jinak – podobně jako ono nároží Apolinářské a Viničné, kde po Jedové chýši nezbylo vůbec nic.
