Začal velikonoční týden, a tak mi dovolte, abych pro vás udělala jakýsi “speciál”, tedy abych se věnovala místům, která jsou s tímto nejvýznamnějším křesťanským svátkem nějak spojena.
Prvním naším společným zastavením bude NAZARET.
Tady, ve městě na severu Izraele, asi 25 km od Galilejského jezera a jen 9 km od hory Tábor celý příběh začíná. Z Nazareta pocházeli Anna a Jáchym, podle legendy rodiče “Bílé holubičky” Panny Marie, zde vyrostla, setkala se poprvé se svým mužem Josefem a zde se jí měl zjevit archanděl Gabriel a oznámit jí, že se stane matkou Mesiáše, syna Božího.
A zde v Nazaretě měl vyrůst i malý Ježíš, vždyť právě sem, na Nazaret, odkazuje nápis na kříži – INRI – latinsky Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum, tedy Ježíš Nazaretský, král židovský.
Skutečný Nazaret je takový, jaký byste asi v této části světa čekali. Trochu zaprášené, trochu ošuntělé, ale jinak velice malebné a živé menší město s hezkými starobylými uličkami, kde se všechno nějak točí kolem křesťanských míst a především kolem veliké baziliky Zvěstování, protože právě tam směřují tisíce poutníků a turistů ročně.
Ze všech míst v Izraeli mi připadal Nazaret nejvíc “křesťanský”, abych tak řekla. V četných krámcích kolem chrámu, ani na ulicích jsem nenarazila na jediného žida, muslimové, kteří tu jsou ve většině, žijí svorně s křesťany a nosí na krku malý křížek, stejný, jaký jsem si koupila od dvou Polek před bazilikou. Mimochodem byl to asi první křížek v mém životě.
Samotný chrám Zvěstování pro mě byl velikým překvapením. Ne architekturou, je to stavba poměrně nová, postavená v tradičním duchu, mě překvapilo, kdo se o chrám stará. Už více než 800 let, tedy od 13. století, se nejen o toto místo, ale i o mnohá další místa spojená s křesťanstvím starají františkáni. Je to prý výsledek dávné účasti svatého Františka z Assisi v křížové výpravě do Svaté země. Tehdejšího sultána tak zaujal, že ho nenechal ani mučit, ani popravit, ale naopak propustil Františka s tím, že když to myslí tak dobře, ať se společně se svými bratry o ta místa stará. A tak to františkáni dělají dodnes.
A na závěr mi dovolte ještě jedno úsloví, které se k Nazaretu vztahuje. Když sem přišel dospělý Ježíš Kristus a začal tady kázat, obyvatelé Nazareta, jeho známí a sousedé, ho vyhnali. Proč??? Copak jim tady bude kázat někdo, koho znali už jako malého kluka? Copak syn tamtoho tesaře Josefa se bude nad ně povyšovat a tvrdit, že je něco víc než oni?! Ani náhodou! Ano, Doma nikdo není prorokem platilo a platí dodnes.
