Jezuitská kolej Klementinum v Praze
– nejstarší jezuitská kolej v České republice
První jezuitská kolej vznikla při kostele sv. Klimenta na Starém městě
pražském v roce 1555, když Jezuité přišli do Čech upevnit katolickou víru.
Za léta svého působení zde postavili mimo několika chrámových staveb
také prostory pro řádovou komunitu, univerzitní posluchárny,
knihovnu a tiskárnu.
Za léta svého působení zde postavili mimo několika chrámových staveb
také prostory pro řádovou komunitu, univerzitní posluchárny,
knihovnu a tiskárnu.
knihovnu a tiskárnu.
Při kostele sv. Klimenta v Praze byla postavena první jezuitská kolej roku 1555,
kdy jezuité přišli do Prahy. Na ploše dvou hektarů byl v letech 1653–1726
vystavěn jezuitských řádem rozsáhlý, raně barokní komplex budov
s názvem Klementinum, který sloužil jako jezuitská kolej.
V komplexu byly vybudovány učebny a rozlehlé sály. Dále zde sídlila
jedna z tehdejších největších knihoven a také zde byla provozována
jedna z nejvýznamnějších tiskáren své doby.
Kromě prostor k výuce se zde nacházely také hospodářské budovy,
prostory pro ubytování, budovy pro cla a nechyběly pochopitelně ani
prostory náboženské, jako například kostely sv. Salvátora, sv. Klimenta,
Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie, Zrcadlová kaple a další.
Jezuité byli v roce 1620 pověřeni správou Karlovy univerzity, do
areálu Klementina byla přemístěna také knihovna Karlových kolejí.
vystavěn jezuitských řádem rozsáhlý, raně barokní komplex budov
s názvem Klementinum, který sloužil jako jezuitská kolej.
V komplexu byly vybudovány učebny a rozlehlé sály. Dále zde sídlila
jedna z tehdejších největších knihoven a také zde byla provozována
jedna z nejvýznamnějších tiskáren své doby.
Kromě prostor k výuce se zde nacházely také hospodářské budovy,
prostory pro ubytování, budovy pro cla a nechyběly pochopitelně ani
prostory náboženské, jako například kostely sv. Salvátora, sv. Klimenta,
Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie, Zrcadlová kaple a další.
Jezuité byli v roce 1620 pověřeni správou Karlovy univerzity, do
areálu Klementina byla přemístěna také knihovna Karlových kolejí.
V komplexu byly vybudovány učebny a rozlehlé sály. Dále zde sídlila
jedna z tehdejších největších knihoven a také zde byla provozována
jedna z nejvýznamnějších tiskáren své doby.
Kromě prostor k výuce se zde nacházely také hospodářské budovy,
prostory pro ubytování, budovy pro cla a nechyběly pochopitelně ani
prostory náboženské, jako například kostely sv. Salvátora, sv. Klimenta,
Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie, Zrcadlová kaple a další.
Jezuité byli v roce 1620 pověřeni správou Karlovy univerzity, do
areálu Klementina byla přemístěna také knihovna Karlových kolejí.
jedna z nejvýznamnějších tiskáren své doby.
Kromě prostor k výuce se zde nacházely také hospodářské budovy,
prostory pro ubytování, budovy pro cla a nechyběly pochopitelně ani
prostory náboženské, jako například kostely sv. Salvátora, sv. Klimenta,
Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie, Zrcadlová kaple a další.
Jezuité byli v roce 1620 pověřeni správou Karlovy univerzity, do
areálu Klementina byla přemístěna také knihovna Karlových kolejí.
prostory pro ubytování, budovy pro cla a nechyběly pochopitelně ani
prostory náboženské, jako například kostely sv. Salvátora, sv. Klimenta,
Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie, Zrcadlová kaple a další.
Jezuité byli v roce 1620 pověřeni správou Karlovy univerzity, do
areálu Klementina byla přemístěna také knihovna Karlových kolejí.
Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie, Zrcadlová kaple a další.
Jezuité byli v roce 1620 pověřeni správou Karlovy univerzity, do
areálu Klementina byla přemístěna také knihovna Karlových kolejí.
areálu Klementina byla přemístěna také knihovna Karlových kolejí.
