Boží Dar je nejvýše položené město v České republice. Leží v Krušných horách na hranicích s Německem v nadmořské výšce 1 020 m. Žije v něm pouhých zhruba 250 obyvatel.
Založení Božího Daru úzce souvisí s těžbou stříbra a cínu. Území pozdějšího Božího Daru patřilo od roku 1424 českým pánům z Tetova. Po smrti Jiřího Viléma z Tetova připadlo Jiřímu z Poděbrad. Ten je v roce 1459 předal jako svatební dar své dcery Zdenky saskému kurfiřtovi Albrechtovi. Oblast Božího Daru se tak stala součástí saského panství Schwarzenberg. Po roce 1528 byla v regionu nalezena bohatá ložiska stříbrné rudy. 13. května 1529 proto saský kurfiřt Johann Friedrich vyhlásil pro území severně od šlikovského Jáchymova kutací svobodu. V roce 1534 dostal Boží Dar horní řád.
Nejbohatší stříbrnou šachtou byl kolem roku 1540 důl sv. Vavřince. Export zušlechtěného surového stříbra a cínu z tzv. lesních cínových dolů v oblasti Boží Dar, Horní Blatná, Pernink, Abertamy a Hřebečná byl v 16. století velmi významný.
Kolem roku 1800 měl Boží Dar necelých 1400 obyvatel a na 200 domů. Během první světové války padlo 88 mužů z Božího Daru. Jejich památku uctil v roce 1925 pomník na náměstí obce.
