Krásných 58 let si dnes připomeneme od založení Krkonošského národního parku. Stalo se tak čtyři roky po polském Krkonošském národním parku (Karkonoski Park Narodowy), který byl založen 16. ledna 1959. Roku 1986 byl národní park rozšířen o ochranné pásmo.
Současně s tím bylo rozhodnuto o rozdělení parku do tří zón – přísná přírodní, řízená přírodní a okrajová. V první zóně národního parku platí zákaz vstupu mimo značené cesty. Ve druhé a třetí zóně se mohou návštěvníci pohybovat pěšky volně i po loukách a lesích (V lesích však platí zákaz pohybu na lyžích mimo cesty podle lesního zákona.).
Původní území národního parku bylo v roce 1991 zmenšeno z 385 km2 na současných 363,27 km2. Hranice KRNAP se posunuly více do hor a z KRNAP byla vyjmuta zastavěná území většiny obcí, která byla přeřazena do ochranného pásma, v němž je ochrana na podobné úrovni jako v chráněné krajinné oblasti. Roku 1992 byly oba národní parky na české i polské straně společně zařazeny do sítě biosférických rezervací UNESCO.
Na území KRNAP se nacházejí rašeliniště, zařazená do seznamu světově významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy. KRNAP i jeho polský protějšek, Krkonošský národní park (Karkonoski Park Narodowy), jsou certifikovaným přeshraničním parkem v programu celoevropské asociace Federace EUROPARC. Správa KRNAP je rovněž členem Mezinárodního svazu ochrany přírody a další mezinárodní organizace EuroSite.
Péči o park a administrativní zajištění činností obstarává Správa Krkonošského národního parku sídlící ve Vrchlabí.
Příroda Krkonoš je velmi rozmanitá – geologické podloží, jeho dynamický vývoj v minulosti, ovlivnění chladným klimatem a následné oteplení mělo za následek vznik rozmanitých biotopů a zachování pro naši přírodu vzácných druhů jak rostlin, tak živočichů. Vyskytuje se zde asi 300 druhů obratlovců a přes 1200 druhů cévnatých rostlin a několikanásobně více výtrusných rostlin (jako mechy, hlenky, kapradiny, lišejníky).
