Petřínská rozhledna, věž nápadně připomínající pařížskou Eiffelovku, nad Prahou vyrostla během několika měsíců v roce 1891. Základy začaly vznikat dne 16. března 1891, zvědavým návštěvníkům se pak poprvé otevřela 20. srpna 1891. Letos tak od stavby pražské dominanty uplyne rovných 130 let.
Když se v roce 1889 členové Klubu českých turistů vypravili na Světovou výstavu do Paříže, podobně jako na jiné návštěvníky v nich zanechala nesmazatelný dojem Eiffelova věž. Domů se už vraceli s neurčitým plánem vybudovat v Praze něco podobného, co by lákalo návštěvníky a nabídlo jim nový zážitek.
Peníze, které klubu zbyly po výletu do Francie, se staly prvním vkladem do kasičky pro výstavbu nové rozhledny. Pražský magistrát poskytl pozemek na nejvyšším vrchu Prahy, na Petříně a začaly se shánět další finance. Bylo třeba postupovat rychle, protože v roce 1891 se v Praze měla konat Zemská jubilejní výstava, ale vize moderního města s rozhlednou, k níž se dokonce bude jezdit lanovkou, dokázala zázraky a oslovila kdekoho.
Jisté podezření mezi všetečnými Čechy sice kvůli podobnosti s pohádkovou postavou barona Prášila vyvolávalo jméno hlavního návrháře konstrukce, inženýra Františka Prášila, ale záhy se podařilo sehnat potřebných 32 000 zlatých. Zajímají vás podrobnější finance? Nejnákladnější byla železná konstrukce, na niž se počítalo s osmnácti tisíci. Zděné základy měly stát tři tisíce, restaurace v přízemí tři a půl, pavilon v prvním patře aneb dnešní nižší vyhlídka patnáct set a na schody a „vytahovadlo“ se počítalo šest tisíc.
Stavba trvala šest měsíců
Přes šedesát metrů vysoká věž podle návrhu architekta Vratislava Pasovského, předsedy Klubu českých turistů, vyrostla neuvěřitelným tempem. Na Petříně se poprvé koplo 16. března 1891, práce byly ukončeny 2. července, 28. července byla rozhledna zkolaudována a 20. srpna 1891 se odehrálo slavnostní otevření pro veřejnost. Od té doby se toho změnilo pramálo, a tak tehdy stejně jako dnes mohli návštěvníci vystoupat nahoru na Petřínskou rozhlednu (a sejít dolů po stejně dlouhém schodišti, vyhrazeném ovšem jen pro chůzi opačným směrem) anebo se nechat vyvézt výtahem.
Ten v roce 1891 uvezl najednou šest osob a byl poháněn plynem, později byl pohon změněn na elektrický. Ve stejné době jako rozhledna byla zprovozněna i llanovka a po skončení výstavy se na Petřín stěhoval pavilon Klubu českých turistů, postavený dle vzoru vyšehradské obranné věže Špička. Když do něj vzápětí bylo nainstalováno zrcadlové bludiště, získal Petřín další atrakci.
Rozhledna sloužila až do roku 1979 a po dvanáctileté přestávce a opravě se znovu otevřela v květnu 1991, kdy se v Průmyslovém paláci v Holešovicích konala druhá jubilejní výstava. Petřínská rozhledna je za běžných okolností otevřená celoročně, během zvláštních příležitostí, jako jsou různá výročí, významné dny a státní svátky bývá speciálně osvětlena.
