Pamatuji si, jak jsem tady prožila všechno – hlavně své dětství Teď sem také jezdím – za babičkou a dědečkem. A můžu říct že se vše za těch pár let změnilo k nepoznání.
Tržnice už dávno nestojí, baráky mají novou fasádu a celkově je to příjemné. No a co náš bývalý barák? Dole se představuje, horní patro změnili a změnili i zahradu… Jen dědeček topí pořád na dřevo. To se asi nezmění.
Měla jsem tu čest tam být zase pár hodin. No, pár… 24 hodin. A můžu říct, že jsem se nikdy nenudila víc… Asi za to může ten městský ruch. Na vesnici bývá klid, ikdyž ten mi chybí… Ale spíš za to může to, že potřebovali vědět o každém mém pohybu (načež nejsem moc zvyklá).
Vesnice je fajn, jezdím k nim strašně ráda… Dá se říct, že je miluju… A kupodivu i to místo… Je tam škola… Ta se vůbec nezměnila a neuvěřitelný klid.
||Blog
