Když se pejsek stal novým členem naší rodiny, nastalo období vzájemného zvykání si na sebe a respektování potřeb. Protože jsem doposud nepatřila k vášnivým pejskařkám, nebylo toto období pro mě příliš jednoduché. V naší čtyřnohé kamarádce jsem zpočátku viděla nepřítele, který dělal nepořádek v mém doslova nablýskaném bytě.
S existencí naší fenky přišla změna denního režimu. Protože bydlíme v bytě bez zahrádky, musela jsem se smířit s brzkým vstáváním a venčením za jakéhokoliv počasí a v jakoukoliv dobu. Přítel pracuje na směny, takže ranní venčení bývá většinu času opravdu na mě.
Ani víkend již nepředstavoval dny dokonalého lenošení. Postupně jsem si ale na brzké ranní vycházky přivykla a dokonce se pro mě staly příjemným startem do nového dne 🙂
Pro člověka, který nikdy sám nechoval domácího mazlíčka, je nepříjemný i typický zápach. Občas jsem měla pocit, že psí zápach je cítit úplně všude. Byla jsem posedlá nákupy různých osvěžovačů vzduchu a bytových vůní. Je pravda, že člověk si postupně zvykne a pokud se o svého pejska důkladně staráte, přestanete zápach vnímat. Pejska se snažím pravidelně koupat, pečuji o srst a loužička se u nás v bytě objeví pouze výjimečně.
K šílenství mě občas přivádělo i rozsypané žrádlo okolo misky nebo pamlsky výrazných vůní schované všude po bytě. Pravdou však je, že pokud se rozhodnete chovat pejska v panelákovém domě, chtě nechtě se musíte v mnohém přizpůsobit. Kvůli chlupům a nepořádku od žrádla jsme se rozhodli zlikvidovat veškeré koberce a do bytu jsme pořídili lino, které si nemůžu v tuto chvíli vynachválit 🙂 Pokud pejsek udělá nepořádek, vylije misku s vodou nebo za sebou zanechá stopy v podobě bláta, je uklizeno během několika minut.
I přes všechny své chyby, je pro mě naše Bety opravdovým členem naší rodiny. I když na mě občas zkouší psí oči a loudí o možnost ustlat si v naší posteli nebo se schoulit na sedačku, snažím se být důsledná a ve výchově nepolevovat. Betynka má útulný a měkoučký pelíšek, ve kterém našla útočiště, prostor pro hraní i odpočinek.
||Blog
