Jírovec maďal

Jírovec maďal neboli kaštan koňský (Aesculus hippocastanum) pochází původně z Balkánského poloostrova, avšak dnes na něj narazíme prakticky po celém světě. Může dorůstat do výšky až pětipodlažního domu, přičemž nejvýraznějšími znaky, dle kterých jej všichni poznáme, jsou určitě jeho listy, květy a plody známé jako kaštany. Všechny tři mají účinky na naše zdraví. Po opadnutí listů zůstávají na větvičkách jizvy ve tvaru koňské podkovy, proto vznikl lidový název „koňský kaštan.“
Plod (Fructus hippocastani) se nejčastěji sbírá na podzim po plném dozrání, když kaštany již volně vypadávají z tobolek. Dále se sbírá květ (Flos hippocastani), na jaře v době plného rozkvětu, tedy v dubnu a květnu. Ojediněle se používá i kůra ze stromu (Cortexhippocastani), sbíraná brzy na jaře z malých, svěžích větviček, nebo i listí.
Účinky

Jírovec působí protizánětlivě, tlumí i odstraňuje otoky, zvláště lymfatické. Květy a plody zlepšují funkci nadledvinek a brání vzniku edémů.
Příznivě ovlivňuje pružnost a pevnost cévních stěn. Proto je také využíváme při léčbě hemoroidů, bércových vředů, křečových žil, při zánětu žil, chronické žilní nedostatečnosti (CVI), při výskytu trombózy, doporučuje se na lámavost cév, sklerotizaci cév apod. Ovlivňuje také poruchy periferního prokrvování (studené nohy, fialové ruce) i poruchy prokrvování koronárních cév na psychogenním podkladě. Kaštan je vhodný i na rychlejší vstřebání krevních podlitin a modřin.
Doporučuje se na noční křeče v nohou, tvz. „těžké nohy.“ Je vhodný na bolavé klouby a artritidy.
Zlepšuje též prokrvení orgánů a podle všeho podporuje normalizaci hladiny cholesterolu v krvi, čímž pomáhá při cukrovce a jaterních potížích.
Kaštan pozitivně ovlivňuje i některé formy migrény.
Přípravky z kaštanu mají i mírně antisklerotický účinek, takže se používají i k prevenci některých druhů onemocnění.

Formy
Čaj z květů se používá zevně při léčbě kožních zánětů a menších popálenin. Z květů můžeme též macerací v 65% lékárenském denaturovaném lihu připravit výborné mazání.
Kaštany nepodáváme formou čajů, protože mají zcela neúnosnou chuť, takže volíme tinkturu. Tu připravíme nejlépe z oloupaných nastrouhaných kaštanů, které zalijeme 40% alkoholem (např. vodkou) a necháme je odstát 2-3 týdny za občasného protřepání. Tinkturu užíváme buď zevně jako mazání, nebo vnitřně v několika dílčích dávkách v takovém počtu kapek, kolik činí naše hmotnost – například muž s 89 kg hmotnosti bude užívat 3 krát denně 30 kapek. Kůra má být dlouhodobá, avšak měla by se přerušovat přestávkami. Osvědčil se způsob podávání vždy 2 měsíce ve čtvrtletí, například leden a únor, poté uděláme 1 měsíc pauzu, takže v březnu se podávání vynechá.
Kaštanovou tinkturu můžeme libovolně míchat, za nejlepší kombinaci se považuje směs tinktur kaštanové a jinanové. Jinak bylinku do směsí nepřidáváme, zejména ne plody. Do čajů na léčbu prostaty je vhodné přidávat kaštanové listy.
Všechny rostlinné části kaštanu můžeme používat zevně, například pro přípravu kloktadel či mastí.
Směs stejných dílů kaštanové, routové a jinanové tinktury se považuje za výbornou prevenci mnohých neduhů a využívá se i jako podpora při léčbě náhlé příhody mozkové. Tuto směs podáváme zpravidla 4 krát denně po 20 kapkách, které doporučujeme zapít pohárem pravého zeleného čaje.

Nežádoucí účinky

Všechny kaštanové rostlinné části jsou mírně toxické a mají vliv na funkci hormonů nadledvinek, a proto musíme při jejich užívání dodržovat určité zásady opatrnosti. Nejlépe je kůru občas přerušovat, jak je uvedeno výše.
V obchodech se prodávají kaštany jiného druhu – jedlé kaštany z kaštanovníku jedlého, takže proto se mohou bez obav péci, či z nich lze připravit některá jídla.