Co dobrého lidé vnímají u ostatních, to sami dokázali zpracovat a ocenit u sebe. Co lidi dráždí u ostatních, sami nemají zpracováno na osobní rovině.
A tak příště, když nás někdo povzbudí či ocení, je to proto, že dotyčný sám našel zdroj vlastní spokojenosti, povzbuzení či laskavosti vůči sobě. Každý, ať si pojmenuje podle svého.
V případě, že nás někdo osočí či se setkáme s negativní reakcí, pokusme se nebrat si slova osobně, ale ponechat si šanci v procesu uvědomování si vlastních stínů.
Nejde o to, abychom si nechali líbit hrubost či netaktnost, jak by mnozí mohli namítnout, ale jde o to, abychom sami našli způsob, jak se zachovat ve jménu vzájemného respektu. Jak se spojit s vnitřním klidem, nenechat se zatáhnout do vnitřního boje druhého a zaujmout takový postoj, za který budeme později vděční. Kolikrát se stalo, že přišly výčitky za výběr dané reakce. A o to jde, vyvarovat se pozdějších výčitek a nahradit je užitečnější zkušeností.
Někdy je to těžké, já vím. Ať hodí kamenem ten, kdo nikdy nechyboval. Jde především o nás, o naši cestu sounáležitosti, ale i autenticity. Zde se velmi spolehlivě uplatňuje zákon kauzality. Jak uvnitř, tak vně.
Tam, kde sami vzdorujeme změně, nemůžeme čekat, že to druzí udělají za nás.
*heart*
Veronika
||Blog
