Máte doma batole nebo tříleťáka, který sype z rukávu jedno proč za druhým? I když vám z toho kolotoče otázek už jde hlava kolem a vaše trpělivost dostává na frak, vyplatí se odpovídat, odpovídat a odpovídat.
Pro rodiče je období otázek jejich malého potomka spíše zkouškou trpělivosti. Pro dítě je to nesmírně důležitá vývojová etapa. A proč? 🙂
Z několika důvodů:
1. Dítě je zvídavé, zajímá se o okolní svět, o to, jak věci fungují- získává nové informace, rozvíjí P i A slovní zásobu. Pro rodiče je to signál, že dítě ve svém vývoji postoupilo na vyšší level.
2. Dítě zjišťuje zdroje informací, kam pro odpovědi na otázky jít (dospělák, encyklopedie, naučné hry…)
3. Dítě testuje komunikační dovednosti a možnosti dialogu. Má to povídání s mamkou nějaké hranice…nebo se můžu ptát donekonečna? Zkušenosti získané komunikací s dospělákem pak dítě přenáší do svých budoucích vztahů.
4. Dítě získává dospěláka pro svou hru. Když ho jeho ,,velcí“- mamka a taťka neodbydou, trpělivě mu dávají odpovědi na většinu proč, dítě se cítí důležitější. Zvyšuje si sebevědomí.
5. Dítě potřebuje porozumět okolnímu světu. Proto má milióny otázek. Naším postojem můžeme jeho důvěru v dospělého –mámu, tátu, učitele, buď ztratit (proč, pro slepičí kvoč), anebo získat (pojď, zjistíme spolu proč má zebra proužky…)
Dětské otázky. Často nám lezou na nervy a vytáčejí nás k nepříčetnosti. Ale buďme za ně rádi. Jsou známkou toho, že se naše dítě vyvíjí tak, jak má. Absence otázek (ještě kolem 4 roku) totiž může ukazovat na některou z vážnějších vývojových poruch.
Ať jsou pro vás otázky vašich dětí výzvou k tomu naučit se něčemu novému!
