Nádherné slovo „LÁSKA“ není jen obyčejnou hrou písmen, ale je něčím víc. Láska dokáže léčit duši i tělo. Dodává nám potřebnou energii a působí harmonicky. Díky ní se cítíme šťastni. Láska otevírá dveře ke všem srdcím a je překlenovacím mostem pro vztahy.
Občas je dobré si uděla rekapitulaci ve svém vlastním životě. Položit si pár zásadních otázek. Kdy jsme byli naposledy šťastni? Kdy nám tlouklo srdíčko láskou pro druhého? Kdy jsme někomu ve své blízkosti řekli, že ho máme rádi a že nám na něm záleží? Protože pokud si uvědomíme, že tyto věci (pocity) pravidelně dostáváme a dáváme, budeme mít přehled, zda něco důležitého neopomíjíme nebo neztrácíme.
Existují lidé, kteří mají rádi svůj prostor. Láska, doteky, pohlazení jim nic neříkají a je to vidět i v jejich partnerském životě, kde jde spíše jen o společné žití, bez fyzického kontaktu. Probíhá u nich něco jako mrtvý vztah, kdy přežívají jen z důvodu běžných povinnosí, bez vzájemných pocitů. Příčinou může být nedostatek lásky v dětství nebo osobní blokace. Někdo lásku neumí přijímat, protože ji bere jako projev určité slabosti.
Nebudete věřit, ale láska je pro mnohé velká věda.
Říká se, že pokud matka hladí své bříško a mluví na plod, miminko vše vnímá a cítí
Podle lékařských výzkumů se přišlo na zjištění, že nedonošené děti v inkubátorech bez hlazení, lásky a doteku nerostou a mohou umřít. I ve zvířecím světě, matka po narození své mládě olizuje a předává mu mateřské teplo.
.jpg)
Děti, které dotek a lásku v dětství nedostaly, cítí tento nedostatek po celý život. Nemají pak v dospělosti vztah k citům, něžnostem a ani k vlastnímu tělu, mohou onemocnět autismem, jsou citově chladní, strnulí, mají problém s držením těla, více propadají stresu a straní se lidí, hůř navazují partnerské vztahy. Tělesný kontakt rodič – dítě, je moc důležitý a nesmí se na něj zapomínat, vytváří základ pro dobrý vývoj v oblasti citové stability!
Nedostatkem doteku a lásky trpí také staří lidé, hlavně, když zůstavají bez partnera, přátel, propadají se do světa smutku a cítí se nepotřební
Starý člověk je velmi citlivá bytost. Vnímá vše stejně jako dítě. Je ve fázi, kdy si uvědomuje následek chodu času, který ho posouvá blíže ke smrti a proto touží po lásce a hezkých pocitech ještě více, než kdysi.
Už většinou nemají svoje životní partnery, jejich děti žijí se svými rodinami a kamarádi už také odešli. Nezapomínejme i na ně. Dejme jim pocit, že na ně myslíme, povídejme si s nimi, držme je za ruce, objímejme kolem ramen, hlaďme po vlasech. Budou nám za to moc vděčni.
S láskou je svět hezčí. Máme hned lepší náladu, vnímáme radost, více se usmíváme. Jsme klidní, cítíme se v bezpečí. Lásku předáváme druhému dotekem, slovem, úsměvem, pozorností.
Lásky není nikdy dost. Jsme na ni závislí v každém věku a asi nebude nikdo, kdo by netoužil po objetí, pohlazení a puse
Láska patří k největším potřebám lidí. Pomáhá zahánět pláč a smutek, zlepšuje náladu, přivolává pocit bezpečí. Pro šťastný a pohodový život, je potřeba několik objetí denně. Při pocitu pohody se snižuje v těle negativní kortizol a zvedá hladinu pozitivních hormonů, člověk netrpí úzkostí, depresí ani nemá oslabenou imunitu, dobře spí, je více vstřícný k lidem, má dobrou náladu, více energie. Bez lásky to prostě nejde, souhlasíte?
Americký spisovatel Leo Buscaglia řekl:
„Příliš často podceňujeme sílu doteku, úsměvu, vlídného slova, naslouchání, objetí, komplimentů nebo starání se o druhého. Každý z nich má potenciál proměnit život.“
Blogerka Michaella
(zdroj obrázků: Pixabay, Unsplash)
