Jaký je Rozdíl mezi Intelektuální a Emoční Inteligencí?
Jistě znáte zkratku IQ. Inteligenční kvocient. Jaká je hodnota Vašeho IQ ? Lze ji snadno změřit pomocí testů. Po vyhodnocení se dozvíte, jak jste chytří. Když o někom říkáme, že je intelektuál, znamená to, že je chytrý, že má rozum. Čím vyšší intelekt máte, tím lépe dokážete používat rozum, dovedete logicky uvažovat. Logika je myšlenková cesta, která vede k daným závěrům. Lidé s nadprůměrným IQ mají často problémy v sociální interakci, protože jejich emoční chytrost nebývá vysoká.
Podle oficiální tabulky Mensy (mezinárodní organizace sdružující nadprůměrně inteligentní lidi s hodnotou IQ nad 130, s cílem využívat této inteligence ve prospěch lidstva) jste, tak nějak, průměrně chytří, pokud se hodnota vašeho IQ pohybuje mezi 90 až 120.
Lidé s hodnotou IQ 89 a méně spadají do takzvané skupiny Podprůměr. Jsou to lidé mentálně zaostalí na třech úrovních: debilita, imbecilita a idiocie. Přičemž, být debilem v této partě znamená, být na tom nejlíp. Zkrátka všechno lepší než idiot. Zvláštní jak se slovo debil, či idiot zabydlelo v našem slovníku. Přitom pouhé tři procenta populace tvoří opravdoví debilové a skuteční idioti. Tito lidé jednoduše nedisponují potřebnými logickými schopnostmi na to, aby se sami najedli či oblékli. Často mají problém s řečí, s motorikou, někdy trpí i autismem.
Proč o tom vlastně píšu?
Uvědomila jsem si, jak často se navzájem označujeme těmito výrazy. „Ten šéf, to je ale debil. Na co čeká ten idiot, vždyť má dávno zelenou. Co tady dělá ten debil. Na koho čekáme? Zase na toho debila? Podívej se na něho, na debila. Už zase se chová jako debil. S tím idiotem já nikam nejdu. Tvůj otec je idiot. Říkám Ti, že je to idiot. Poznala jsem fajn kluka, ale nakonec se z něho vyklubal pěkný debil. Pojď pryč, stejně to je debil. Většího debila opravdu neznám. Jak jen může být někdo tak debilní jako on. Takový zákon mohl vymyslet fakt jenom debil. Jak je možné, že tuto firmu vede takový idiot? „
Až se budete příště rozčilovat, zkuste mít na paměti, že ten debil šéf či idiot soused je přinejmenším stejně chytrý jako vy, dokonce možná ještě inteligentnější. Zkrátka není debil jako debil.:-D
A tímto se přímo dostáváme k emoční inteligenci, zkratka EQ. Mít průměrné, či nadprůměrné IQ je jistě skvělý výsledek, ale mít znalosti o EQ a být emočně inteligentní… Hmmm, to Vás pak nějaký debil jen tak lehce nerozhodí. Přeci emocemi žijeme, idioti nejsme, takže s naši průměrnou inteligencí jsme schopni logicky a hravě dojít k závěru, že být emočně inteligentní je pro spokojený život velmi důležité. Navíc je to věc, která se dá tréningem naučit. Zbytečné rozčilování je také jenom pouhá dovednost. Cítit lítost a vinu jste se opět jenom naučili, může třikrát hádat jak a od koho. Nevědomě, opakováním a od svých rodičů. Je to jenom nenápadné opakování. Opakování je opravdu matkou moudrosti. Logické ne ? *smile*
Jeden příklad
„Buď hodná holčička a udělej to, o co tě maminka prosí. Jinak bude moc, moc smutná. Bude plakat. A přeci nechceš, aby maminka byla smutná. Nechceš přeci, aby se maminka na tebe zlobila, nechceš, aby kvůli tobě plakala, nebo snad jo?“ No jasně, že ne! Ta malá holčička svou maminku miluje, takže si například ve své hlavičce řekne, že bude hodná a udělá, co maminka po ní chce. Vytvoří si negativní program. Negativní program znamená myšlenka např. „musím být hodná“ plus nepříjemný pocit s tím spojený, např. viny.
Pak v dospělosti nás nějaká chudinka kolegyně v práci požádá o pomoc, má toho chudák moc, vůbec nestíhá, hroutí se a opravdu byste ji zachránila, kdyby jste jí pomohla. V tu chvíli Vám naskočí starý známý automatický podvědomý program “musím být hodná“, i když se Vám nechce jí pomáhat, nejste schopná říct ne. Pocit viny Vám to jednoduše nedovolí. Strašná představa, že by mě maminka neměla ráda, to ne to já budu raději hodná. Co teprve představa, že bych odmítla pomoct kolegyni. To by se na mě nejspíš zlobila a neměla by mě už ráda. Hrozný pocit viny, za to kým jste 😀 Pak se na sebe zlobíte, že jste se opět nechala zneužít. Prostě jsou to podvědomé reakce. Jak inteligentní a logické, že?
V podstatě se v dětství nevědomky naučíme přebírat zodpovědnost za pocity jiných lidí, což opravdu není emočně inteligentní, ale musíte uznat, že je to chytré řešení, jak dosáhnout myšlenkovou cestou svého cíle. Opravdu inteligentním řešením je i manipulace. Jednoduše použijete svoje IQ k tomu, abyste dosáhli toho, co chcete, chytré na tom je to, že tomuto jednání zároveň naučíte i dítě.
My lidé jsme opravdu velmi inteligentní tvorové, ovšem sami dobře víte, jak se převážně cítíte v průběhu dne. Jak subjektivně, na základě pocitů, hodnotíte svůj život. Je šťastný, či nikoli?
V průběhu tisíciletí jsme si již tolikrát dokázali, jak je lidstvo inteligentní. Tolik válek jsme si zkusili. ( Však je všechny zabiji a jejich majetek bude můj. Chytré řešení ne? ) Ano, logiku to má, my lidé jsme opravdu chytří, už o tom dávno není pochyb. Ale co na to říkají naše emoce? Prožíváme podvědomý strach, lítost, nenávist či vinu?
Myslím, že je na čase začít naši inteligenci využívat k tomu, abychom se cítili všichni dobře. Pojďme se zajímat o své pocity, protože za to, jak se cítíme, si zodpovídáme každý sám. Stejně tak Vy nejste vůbec zodpovědný za pocity někoho jiného.
Opravdu není důvod k tomu, aby člověk nebyl šťastný. Je to naše přirozené právo. Můžete se cítit skvěle, může se Vám dařit nebo můžete mít smůlu a být nešťastný. Rozhodnutí je jenom na Vás. Za to, jak se cítíte nesete odpovědnost pouze a jenom Vy.
Existuje řada metod pomocí, kterých lze negativní programy z podvědomí odstranit. Například metoda RUŠ, NLP technika, Emoční rovnice, rodinné konstelace, kineziologie a mnohé další.
Proto hurá do hlubin svých pocitů a jejich studia 🙂
Začít můžete třeba testem své EQ:
https://www.prozeny.cz/magazin/zdravi-a-zivotni-styl/nase-zdravi/16293-test-zmerte-si-sve-eq
S láskou Zuzana *heart*
Zdroj foto: Pixabay.com
