Začala jsem pracovat na projektu Po čem tělo touží,kde se budu soustředit také na stravu, jakožto podporu k sebeuzdravování. A jelikož je mi hodně blízká raw strava, rozhodla jsem se pro tento projekt vytvořit kuchařku s raw recepty. A na celé její vytvoření jsem si dala pouhé tři dny! Proč? Byl to takový experiment. Jednak pro mě a jednak pro vás. Cílem bylo zjistit, jestli se to dá zvládnout a jak bude výsledek vypadat.
Celé jsem to chtěla udělat co nejjednodušeji a zároveň tak vyzkoušet boostrapping neboli podnikání bez peněz v praxi. Vše jsem proto fotila pouze mobilem. Bylo to nejlehčí řešení a zároveň nejlevnější. A jak to celé probíhalo?
Kuchařku můžete zakoupit zde:http://cms.pocemtelotouzi-cz.webnode.cz/kucharka/
V čem tu kuchařku udělám? 1. den
Nástroj Canvu už jsem znala a tak jsem jej rovnou využila. Je to nejlepší appka, kterou můžete použít na všechnu grafiku. Mají tam předlohu na e-book, to znamená, že v ní půjde i kuchařka. Původně tam měly být zdravé veganské recepty. V poslední době jsem byla pouze na raw stravě, takže jsem zhodnotila, že udělám kuchařku s raw recepty pro začátečníky.
Ráno:
Na první stránku zkouším napasovat včerejší fotku mého oběda, abych zjistila, jestli to bude vypadat alespoň trochu normálně. Ještěže si jídla fotím na Instagram. Každopádně to vypadá celkem dobře, takže v návrhu fotku rovnou nechávám. A výsledek?
Odpoledne:
První stránka je pro mě hotová. Teď už si jenom vzpomenout, z čeho se ten můj oběd skládal. Nějak mně nedochází, že základem kuchařek jsou právě vypsané recepty a postupy. Zatím si připomínám, že mám času dost. Říkám si, že 15 receptů je tak akorát, abych to za ty tři dny stihla. Letím do obchodu s tím, že nakoupím, co mně přijde pod ruku. Přijde mně to jako nejrychlejší varianta. Přicházím domů a zjišťuju, že to byl dobrej nápad. S omezeným množství ingrediencí se prostě dělá nejlíp. Vzniká druhý recept a mám z něho radost. Na přeskáčku udělám asi pět dalších raw receptů včetně fotek. Zatím si myslím, že dělat kuchařku byl naprosto skvělej nápad a všechno je v naprosté pohodě. Včetně mě!
Dochází nápady a přichází nervy 2.den
Ráno:
Jdu nakoupit. Radši už dopředu přemýšlím, co budu vytvářet. Mám v hlavě asi dva recepty a říkám si, kde asi tak vezmu ty zbývající. Přicházím do kuchyně. Myčka i dřez překypuje nádobím. Vyndám suroviny z tašky a začínám tvořit ty dva recepty, co mám v hlavě. Mezitím dojídám jídla ze včerejška, aby se nezkazili. Do toho ujídám zbytky ze dneška, aby se nezkazili pozítří. Pořád si myslím, že stíhám.
Odpoledne:
Jdu nafotit jídla a zjišťuju, že vlastně neumím fotit. Navíc je úplně jiný světlo než včera. A já mám jenom mobil. Vracím se do kuchyně a přemýšlím, co dál. Vymyslím jedině to, že musím vymyslet další recepty. Nečekaně. Snažím se vzpomenout si, co jsem jedla v posledních dnech, abych načerpala inspiraci. Daří se!
Recepty už vytvářím na kuchyňským stole, všechno ostatní je zabraný. Začínám používat i židli. Vzniká asi to nejlepší jídlo, který jsem kdy jedla. Samozřejmě úplnou náhodou. Chutná to jako hamburger z mekáče a je to raw? Nemůžu uvěřit sama sobě.Problém je v tom, že z kuchařky pro začátečníky se stává kuchařka pro pokročilé.
Můj raw hamburger z mekáče si v klidu pojídám a při posledním soustu si na něco vzpomínám. Nemám zapsanej recept! Sepisuju si rychle na kus ubrousku, co jsem tam tak mohla dát. Zjišťuju to podle prázdných plastových obalů a prázdnýho místa v ledničce. Ještě, že mám dobrou vizuální paměť! Při té paměti si vzpomínám, že musím všehny nafocený recepty nahrát do notebooku a dodělat grafiku.
Večer:
Sedám si k pc, přetahuju fotky a vybírám ty nejlepší. Zjišťuju, že ty nejlepší neexistujou a musím vybírat z těch dobrých. Přichází krize, notebook je pomalej a mně se chce spát. Jsou dvě hodiny ráno a já nemám hotovou ani čtvrtinu kuchařky.
Nestíhám 3.den
Dopoledne:
Už nevstávám ráno, ale spíš dopoledne. Nakupovat nejdu, protože to jídlo nemám kam dávat. Vymýšlím úspěšně další recepty a fotím slunce neslunce. Už je mně to jedno. Zbytek dne už jenom uklízím a umývám nádobí. Myčka nestíhá, takže to pro tentokrát beru za ni.
Večer:
Celá opocená sedám k notebooku a říkám si, že to dneska prostě dodělám. Nalézám všechny papírky, kde mám sepsaný recepty a zjišťuju, že je skoro nepřečtu. Už je po půlnoci a mně ještě pár jídel chybí.
Den navíc? 4.den
Ráno:
Teď už vím, že jsem to nedala. A taky zjišťuju, že je moje kreativita vyčerpána. Zvládnu už jenom dva recepty. S kuchařkou, která má název „15 receptů“ bych s mýma zatím jedenácti asi neuspěla. Název předělávám na 13+1, jinak to nejde.
Dodělávám poslední jídla a zjišťuju, že snad neumím česky. Musím použít překladač, abych zjistila jak se řekne česky kale nebo chickpeas. Místo toho, abych pokračovala, čtu si na blogu My cooking Diary, jak si vydat vlastní kuchařku. Docela vtipný.
Odpoledne:
Vvypadá to, že je všechno hotovo. Grafiku mám, fotky taky, soubor ukládám a posílám kamarádce. Výsledek se jí líbí a mně docela taky. Mám ale nutkavou potřebu všechno upravit. O tom ale právě bootstrapping není. A můj experiment taky ne! Nechávám to tak a začínám psát tenhle post.
Jak to celé hodnotím?
Momentálně doufám, že moje práce nebude úplně k ničemu a že si kuchařku někdo koupí. Takže si ji někdo prosím kupte. Zaslouženě si dávám hrst raw kakaových bobů a doufám, že se zítra probudím a bude fajn.
Seriózní dodatek: Samozřejmě jsem člověk, který už vaří celkem dlouho. Takže jsem byla (skoro) schopná vše vymyslet a vytvořit během krátké chvíle. Nicméně mě zajímá, kolik se dá těchto kuchařek prodat za jak dlouhou dobu, když o tom píšu takhle veřejně. Ještě chci poznamenat, že 150 Kč je cena proto, že kuchařka odráží mých 7 let vaření v kuchyni (takže 7 let práce+3 dny tvoření)
Koupit ji tedy můžete zde: http://cms.pocemtelotouzi-cz.webnode.cz/kucharka/
Více článků najdete na www.alenakropackova.com
