Tak jsem dnes četla článek o tom, jak čeští muži jsou hrozní, očekávají doma ten full sevis a nic nám za to neposkytují. Za to ti cizinci, to je terno, galantnost sama, manželky si umí vážit. Jsem už starší ročník, dá se říct, že nějací muži v mém životě byli…no, občas i dva souběžně, a tak v tomto směru nějakou tu praxi mám.
Jsou lepší Češi nebo spíš cizinci? Jakého chlapa máte doma vy?
Můj první manžel byl Němec, můj druhý manžel je Čech. Dá se říct, že krom rodného jazyka v nich až tak velký rozdíl nevidím. Ne, to jsem napsala špatně, rozdíl mezi nimi je velký, ale společného toho mají, bohužel, moc.
Posuďte samy:
Můj první manžel nepil kávu, z alkoholu jen pivo, teprve se mnou zjistil, že dobré víno je velmi dobré pití a že gin s tonikem taky není k zahození. Nejedl sladké, jen od mé kamarádky Hanky, byl strašlivě pořádný, prostě puntičkář, kufr na dovolenou si balil sám, doma občas i uklidil a uvařit si sám pro sebe nebyl problém. Květiny nosil pouze, když jsem měla narozeniny a svátek, protože kdyby je přinesl i jindy, tak bych si mohla myslet, že má milenku. Měl, hajzl.
Můj druhý manžel nepije kávu, když jsme se potkali, z alkoholu pil jen pivo, teprve se mnou zjistil, že dobré víno je velmi dobré pití a že gin s tonikem taky není k zahození. Nejí sladké, jen od mé kamarádky Hanky (na vánoce výhoda, nemusím péct cukroví), byl strašlivě pořádný, prostě puntičkář, kufr na dovolenou si balil sám, doma občas i uklidil a uvařit si sám pro sebe nebyl problém. Květiny nosí pouze, když mám narozeniny a svátek, protože kdyby je přinesl i jindy, tak bych si mohla myslet, že má milenku.
Ten minulý čas je na místě. Postupem času oba přestali být pořádní, kufry jsem balila a balím já, po jednom víkendovém výletě, naštěstí do českých hor, kdy jsme z domova jeli rovnou na sjezdovku, to znamená v oblečení na sjezdovku, jsem mu nevzala žádné jiné kalhoty (to byla scéna jako z filmu, ale kdo by se nesmál, když tam stál v těch oteplovačkách, všichni se chystají do místní hospůdky na večeři a on se nemá do čeho převléct), jsem pouze kontrolována, zda máme všechno. No máme…., zda jsem jemu všechno zabalila. Jen v těch květinách je malinko změna. Donedávna pracoval v jedné velké restauraci a po velkých akcích domů nosil zbylou dekoraci, jako např. náruč gladiol nebo lilií se slovy: chtěli to vyhodit, tak tady to máš. To abych si čirou náhodou nemyslela, že nedej bože něco provedl nebo, ježišmarjá, je nějakej takovej ten zženštilej, co nosí ženskejm kytky. Ale já vím svoje, vím, že mě miluje, protože jinak by ty kytky nebalil do mokrých novin, aby mu cestou nezvadly a do auta neuložil tak, aby mezi tou spoustou dalších věcí, které v autě má, přežily.
Také byl v mém životě český partner, který byl galantnost sama, nosil mi kytky i jen tak, byl velmi pořádný (jestli to nebylo tím, že jsme spolu nebydleli?), otevíral mi dveře od auta, vařil mi, protože jsem prý moc hubená…no tehdy možná. Ale jinak to byl takový vypočítavý hajzlík.
Tak mám takový dojem, že si to, dámy, děláme samy. Jestli my ty naše synáčky a partnery moc neobskakujeme a oni si pak myslí, že to tak bude napořád. A když čirou náhodou dostaneme do rukou někoho víc soběstačného, tak ho tou naši láskou a péčí naprosto „zničíme“. Protože, co si budeme povídat, ono je přece daleko jednodušší nechat ty ponožky na zemi, než je házet do pračky, no ráno si to zase vyslechne, ale to se dá přežít.
Ráda bych, aby z něj byl zase ten pořádný chlap, který by se mě neptal: Ali, kde mám džíny?..no asi v lednici, ne, kam se asi tak dává oblečení….a který tu načatou klobásu umí vrátit do lednice…ne, to je utopie, u nás žádná klobása nezbude.
A jak jste na tom vy?
Vaše Alice
Zdroj foto: Pixabay.com
