Krásný jarní měsíc květen se přehoupl do své druhé poloviny a já volám do kvetoucích šeříků: „Chybí mi sláva a potlesk!“
Proč?
Protože jsem už přes dva měsíce zavřená sama se dvěma stále se hádajícími dětmi doma.
Protože nejsem učitelka (vážím si všech pedagogů).
Protože jsem žena.
Protože nejsem kuchařka v závodce (vážím si práce kuchařek v závodce).
Protože jsem tak trochu herečka.
Protože nejsem lektorka jógy, flétny, kytary, trenérka fotbalu (i jich si vážím).
Protože jsem v těch měsících před „kohoutem“ (některá slova máme doma zapovězená) měla dvakrát za měsíc představení a stejně tolik divadelních zkoušek, taky zkoušky našeho malého zpívajícího a hrajícího WALDA BANDu, každý měsíc vzdělávací seminář waldorfské pedagogiky a denně jsem se věnovala činnosti pro Nadační fond Waldorf, psala články, dělala rozhovory, jezdila na obchodní schůzky, vypila spousty kávy a čaje…
A pak přišly jarní prázdniny a pak… haranténa!
Distanční výuka? Super! Konečně se budu moci věnovat plně své dceři. Ale to mi nikdo neřekl, že to s ní bude trvat i pět hodin denně a ještě se scénami. A do toho mladší předškolák žádá taky pozornost. Jak to rozdělit? Tak trochu někde polevíme a něco neuděláme…. NE! A co moje zásady??!! Dobře, budeme pečlivé a budeme dělat vše…. A tak to šlo první 4 týdny, pečlivě vše vypracovat do posledního písmenka, do poslední tečky za větou. Jenže pak mi došly síly a před zásadami dostalo přednost zachování zdravého rozumu a života mých dětí.
Ano, uznávám, že to byl i krásný čas, kdy jsem se věnovala zahradě, domu i sama sobě. Začala jsem se učit hrát na kytaru, víc meditovat a jít do sebe. A rozhodně vnímám, jak prospěšný ten čas mohl být (a snad i byl) pro celé lidstvo. Jenže UŽ TOHO MÁM DOST!!!
Teď se chci vrátit do práce a navázat tam, kde jsem na začátku března skončila. Jenže… kde to vlastně bylo? Co když se za dobu, kdy jsem nepracovala, na něco důležitého zapomnělo? „Se zapomnělo“? Snad „JSEM zapomněla“, ne!? Dobře, hlavu vzhůru, úsměv na tvář a hlavně DÝCHEJ!
Můžu mít tisíce otázek, jak bude vše vypadat, až se vrátím do práce, ale dokud tam nedojdu, tak to nezjistím. Můžu mít dokonce obavy z toho, jestli se i po tom všem najde dostatek dárců, kteří vidí smysl v podpoře svobodného vzdělávání. Takových, kteří kladou na první místo člověka – žáka a ne množství informací, které se do něj vkládá. Jenže takové obavy nejsou na místě, místo obav je třeba jít a udělat vše pro to, aby moje i další děti mohly dál navštěvovat waldorfské školy. Školy, které se na dítě dívají jako na celek, vedou jej k lásce k učení a životu, k rozpoznávání hodnot vlastním prožíváním, k samostatnosti, vědomému žití i ke svobodě ducha. Školy, které kromě povinných předmětů učí také lásku k sobě, druhým i Zemi.
Takže…zpátky do práce ☺
Než se vrátím do práce, aneb chybí mi sláva a potlesk
-
svátek slaví – 9. leden – Vladan
Jaroslava Korpášová||Vypiš se z toho
Mužské křestní jméno Vladan má slovanský původ. Vzniklo zřejmě jako zkrácenina jmen Vladimír nebo Vladislav. Vykládá se jako „vládce”,...
-
Pondělník čtenářek
DagmaraJirsová||Vypiš se z toho
” Jediná věc, kterou by si měl aboslutně vědět je poloha knihovny. ” – Albert Einstein Je tu...
-
Otakar Vávra – režisér všech režimů
MarcelaKapounová||Vypiš se z toho
Otakar Vávra se narodil 28. února 1911 v Hradci Králové. V Brně odmaturoval na reálce (1928) a začal studovat...
-
Recenze knihy – Jatka
Lenka Hudečková||Vypiš se z toho
Jak již název napovídá, kniha nebude provházkou růžovým sadem, ale jako všechny prozatím přečtené knihy od britského spisovatele Lee...
-
Recenze knihy – Ráj na dosah
Lenka Hudečková||Vypiš se z toho
Ráj na dosah je kniha od Táni Nálepkové Na lidi občas padne deprese. Ti osamělí, bez lásky, a...
-
Jak se nezbláznit? Zase pokračujeme.
HanaPráchynská||Vypiš se z toho, zábava
Brigáda v tiskárně a odpočinek na plný plyn! Další várka od Haniny, jak se nezbláznit. 🙂 Čtěte a inspirujte...
-
Největší "zabijáci" zvířecí říše I.
Jaroslava Korpášová||Vypiš se z toho
6. místo v pomyslném žebříčku obsadil brouk Zákeřnice. Nejčastěji loví pavouky nebo mravence. Troufnou si ale i na mnohem větší...
-
Česká spořitelna – nejstarší finanční ústav v České republice
MarcelaKapounová||Vypiš se z toho
Spořitelna byla založena skupinou pražských velkoobchodníků a šlechticů již v roce 1825. Zajímavostí je, že jejím prvním sídlem byla...