Olomoucký hrad je národní kulturní památka, jeden z nejvýznamnějších hradních areálů v Česku. Architektura románského biskupského paláce s bohatou ornamentální výzdobou připomínající plastickou krajku nemá v Českých zemích 12. století obdobu.

Nástěnné malby patří k nejkvalitnějším dochovaným památkám pozdně gotického a raně renesančního malířství na Moravě.

Hrad se nachází na tzv. Václavském pahorku v historickém centru Olomouce. Toto místo je také němým svědkem nikdy neobjasněné vraždy posledního Přemyslovce Václava III. První zmínka o hradu je obsažena v Kosmově kronice z roku 1055. Od roku 1141 sídlo olomouckých biskupů a kapituly. V období olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka působila v Olomouci rozsáhlá písařská dílna, ze které pochází řada iluminovaných rukopisů. Z původního románského biskupského paláce se zachovaly dvě obvodové zdi s bohatě zdobenými sdruženými okny a fragmentem krbové římsy. V křížové chodbě a kapli významný cyklus nástěnných maleb z počátku 16. století.

Na místě bývalého kapitulního děkanství byl roku 1306 zavražděn Václav III., poslední Přemyslovec na českém trůně.Václav III. se v rámci svých snah o udržení polské koruny rozhodl pro tažení do Polska. V létě roku 1306 se výchozím bodem jeho výpravy stala Olomouc. Dne 4. srpna byl však na hradě, v domě kapitulního děkana Budislava (na dnešním Václavském náměstí), zavražděn. Přesné místo zavraždění není vzhledem k řadě pozdějších přestaveb domu identifikovatelné. Stejně tak se nikdy nepodařilo objasnit motiv vraždy. Zápis v olomouckém nekrologiu viní z královraždy jistého durynského rytíře Konráda z Mulhova, avšak toto tvrzení je nejisté. Skutečností ovšem zůstává, že násilnou smrtí Václava III. vymřel český panovnický rod Přemyslovců po meči a nastal boj o českou korunu, který ukončil svým nástupem na trůn až Jan Lucemburský roku 1310.