Říkají ji bylinková víla, proto, … že miluje bylinkové věnečky a šaty… že bylinky vidí všude a i obtížný plevel je pro ni léčivým darem… že neutrhne jen tak něco, aniž by nepožádala a nepoděkovala… Leona Sulimenková je fascinovaná přírodou, jejími zázraky a dary. K bylinkám a životu v souladu s přírodou ji přivedla zejména nemoc. Od té doby sbírá, suší, ochutnává, vyrábí a žasne – jak je síla bylinek mocná. Seznamte se…
Kdy se z vás stal nadšenec do bylinek?
K rostlinám a přírodě jsem měla blízko odmala. Bydleli jsme v domku se zahradou, blízko louky a lesa a vyrůstala jsem v době, kdy nám různé části rostlin sloužily jako součást našich her. Např. sedmikráska se stala tělem panenky a květ náprstníku vytvořil sukýnku. Jako děti jsme také sedávaly uprostřed louky a ládovaly se šťovíkovými listy, anebo vysávaly nektar z květů kostivalu a trhaly maminkám luční kvítí do vázy. A co teprve, když jsem utrhla „bouřku“ (rozrazil rezekvítek) a ona opravdu přišla. Moje maminka a hlavně babička bylinky používaly. Pamatuji si, jak se u babičky na okně louhoval Janův olej (olej z třezalky) až se začal červenat. S babičkou jsme chodily sbírat podběl a taky lípu. Maminka pěstovala růže, měsíček, lichořeřišnici a vyráběla pampeliškový med. V té době jsem toho ale o bylinkám moc nevěděla.
Co vás k bylinkám vlastně přivedlo?
Zlom přišel až v dospělosti, kdy mi byla diagnostikována rakovina kostní dřeně s prognózou přežití 5 let a pravidelnou chemoterapií. V té době mi opravdu dobře nebylo, hlavně na duši. Ale měla jsem v sobě sílu žít a tolik jsem chtěla, že jsem se začala obracet na alternativní možnosti léčby a odtud byl už jen krůček ke studiu bylin. Bylinky totiž byly součástí mé cesty za uzdravením. Za tuto nemoc jsem nesmírně vděčná, protože díky ní jsem změnila svůj život a otevřelo se mi více toto nádherné bylinkové téma.
Kdo vás zasvětil do bylinkářství?
Když nepočítám babičku, maminku, i moje tety, tak jsem studovala Školu přírodních terapií v Českém Krumlově, kde jsem měla tu čest učit se od skutečných odborníků – např. bylinářky PharmDr. Haldové, která vychází z učení pana Janči, MUDr. Šimkové, která je uznávanou celostní lékařkou, paní Podhorné – která u nás v Čechách jako první začala vyrábět bylinné tinktury a dalších. Studovala jsem také poradenství pro výživu a suplementaci ve výživové škole u pana Mgr. Jelínka. Učím se neustále. Ráda si zaplatím i kurzy od lidí, se kterými souzním a kteří mi mají co předat. Bylinky jsou tak obšírné a do určité míry neprobádané téma. Do knihovny mi také přibývají stále nové bylinkářské knihy, které momentálně nestíhám číst. Sleduji s radostí a nadšením i některé zajímavé online projekty, které s tématy bylinek souvisí.
Pěstujete si bylinky sama?
Už čtvrtým rokem jsem vděčná, že mohu bydlet opět v domě se zahradou u lesa na kraji Jizerských hor. Takže na zahrádce mám bylinkovou spirálu, a i pár dalších záhonů s bylinkami. Pěstuji hlavně ty, které často používám. Někdy se tu objeví některé i samy od sebe a věřte, že to bývají právě ty, které buď já, nebo někdo z obyvatel domu potřebuje. Pak mám také pár pokojových léčivých rostlin.
Kterou bylinku máte nejraději a proč?
To je tak těžké zvolit – jen jednu. Také se to mění. Ale zmíním alespoň třezalku – obdivuji ji pro tu její obrovskou sílu a že nám umí dělat dobrou náladu, když ji vypijete v čaji. A když si ji namažeme ve formě oleje na kůži, uleví od bolesti a kůži po spálení zahojí kolikrát tak, že se nám neudělá ani puchýř. A třeba černý bez – je léčivý úplně celý. Ne nadarmo se říkávalo, že před ním máme pokleknout. Používám ho ráda do směsí na nachlazení, a sirupu z květů bezu se chutí a vůní nic nevyrovná.
Máte osvědčený bylinářský recept na posílení imunity?
Posilování imunity je dlouhodobá záležitost. Dočteme se to všude, že je třeba myslet na stravu a i to, aby nám bylo dobře nejen v těle, ale i na duši. Říkejme tomu třeba životní pohoda. Naše imunita začíná ve střevech, takže je dobré pravidelně zařadit potraviny a nápoje, které jsou přirozeně fermentované a podpoří tak náš střevní mikrobiom. To je základ. Teď na podzim si můžeme sami kvasit zeleninu, tzv. pickles. Vyrobit si můžeme snadno i fermentovaný nápoj z bylinek a ovoce. To je navíc velká dobrota, na které si pochutnáme my i naše děti a naše střeva nám poděkují. Z bylinek je na podporu nespecifické imunity známá a u nás dobře dostupná echinacea (třapatka nachová). Výborná je v tinktuře, ale je třeba ji cyklovat. To znamená, že ji používáme např. 14 dní a pak 14 dní dáme pauzu. Není vhodné ji brát dlouhodobě bez přestávky. To nám dobře neposlouží. Navíc echinacea je celkem nenáročná bylinka a můžeme si ji snadno vypěstovat sami. Když nám vykvete, bude obsypaná motýlky a včelkami. Z peruánských bylinek mohu doporučit vilcacoru. Ta je výborná nejen jako prevence, ale i tam, kde již probíhá nějaké závažnější onemocnění, např. zhoubné nádory nebo pokud se obáváme následných metastáz.
Které užitečné bylinky si můžeme pěstovat nebo používat v zimě?
V zimě je to s pěstováním bylinek (hlavně těch divokých) obtížné. Ale většinu zimy jde najít některé mladé výhonky bylin, např. kopřiv, někdy i bršlice, které si můžeme přidávat např. do smoothie. Kopřiva je vůbec vitamínová bomba. Teď je čas na sběr jejich semínek, která obsahují mnoho vitamínů a minerálů a posilují naše tělo. Ideální je se bylinkami zásobit ještě když jich je hojnost – v létě a na podzim. Kromě sušení, příp. mražení můžeme fermentovat, vyrábět sirupy, tinktury, oleje, pesta. Škála možností je pestrá. Můj tip na zimu: můžete si usušit i zeleninové natě (ideálně ze zdroje bez postřiků). Nať mrkve, celeru, petržele, libečku. Vše necháte usušit na plechu, pak listy rozemnete a uložíte do skleničky A máte krásnou voňavou směs nejen do polévek na celou zimu. Že jsou natě usušené poznáte tak, že se začnou lámat a šustit
Jaká je vaše nejoblíbenější chuťová kombinace bylinek?
Je jich více. Ráda míchám intuitivně podle nálady a kolikrát už ani nevím, kolik jaké bylinky jsem použila. Ale taková stálice a čaj, který chutná všem: meduňka + lípa + mateřídouška + květ bezu.
Jaký je vás nejoblíbenější a funkční recept s bylinkami?
Mám ráda každý recept, když zafunguje. Jednoduchý recept na pomocníka do naší bylinkové lékárničky, který zvládne každý, je hřebíčková tinktura. Pomáhá při bolesti zubů (působí analgeticky i na nervy zubů), paradontóze, bolesti v krku i aftech. Dá se využít jako ústní voda nebo repelent. Pokud nemáme tinkturu, můžeme kousat samotný hřebíček v ústech a pak vyplivnout anebo ho zalít jako bylinku a nechat ho 15 minut vylouhovat, stejně jako když si připravujeme čaj.
RECEPT na tinkturu z hřebíčku:
1 díl hřebíčku v bio kvalitě
4 díly alkoholu (min. 40%)
Hřebíček vložíme na dno skleněné nádoby s uzávěrem a zalijeme alkoholem. Min. měsíc necháme macerovat, každý den protřepáváme, pak slijeme/přecedíme, ale není to nutné.
Ve vašem online kurzu Objev výjimečnou sílu bylin ukážete, jak bylinky zpracovávat a obohatit tím svou domácnost o bylinkové pomocníky. Co dalšího vaše kurzisty čeká?
V kurzu se začínající bylinkářky učí, jak si vyrobit základní bylinkové pomocníky do naší domácí lékárničky. Naučí se také základní postupy výroby sirupů, mastiček i bylinkových vín. Naučí se opečovat bylinkami svou pleť i vlasy. Jedním z témat jsou i možnosti uchovávání bylinek na zimu, a dokonce i výrobavykuřovadla. Vše probíhá online, takže kurz obsahuje více než 20 výukových videí s konkrétními návody a portréty bylin. Součástí kurzu je i facebooková skupina, která slouží pro dotazy a další komunikaci ohledně všech témat kurzu.
Zároveň jste velice aktivní na Facebooku a to své stránce Bylinková víla. Tam vedete pravidelně rozhovory s limi, kteří mají k bylinkovému světu blízko. Baví vás to?
Ano, velmi mě to baví a vidím v tom smysl, jinak bych to nedělala. Mým záměrem je podpořit lidi, kteří jsou na cestě za svým posláním a mají co předat a např. teprve začínají a hledají své příznivce. Přes prázdniny byla v rozhovorech pauza, ale velmi se těším na další. V plánu je rozhovor se ženou, která navrhuje šaty a sukně s květinovými vzory doplněné meditacemi a také rozhovor o ženské bylinné napářce.
Nejvíce jsem ale aktivní ve své bylinkové facebookové skupině Bylinky jedno-duše, kde sdílím každý den recepty, bylinkové postřehy a natáčím portréty bylinek přímo z míst, kde rostou.
Jak nejraději relaxujete?
Úplně nejraděj jsem venku v přírodě – na louce a v lese, kde voní květiny a zpívají ptáčci, teče potůček. Tam, kde mohu bez rušení jen tak spočinout, pozorovat, dotýkat se a ochutnávat. Mám také ráda pěkné výhledy, proto si už život bez kopců neumím představit.
Co je kromě bylinek váš koníček?
Jsem i nadšená pejskařka, takže se svým pejskem trávím hodně času na procházkách. Je to fenka Lalita, je z útulku a stále se od ní něco učím. Hlavně radost k životu a bezpodmínečnou lásku. Všeobecně mám za to, že i zvířata jsou našimi velkými učiteli. A také velmi ráda peču různé buchty a koláče a vyrábím si šperky z ptačích peříček, která najdu v lese nebo u krmítka na zahradě.
Jakou knížku máte rozečtenou na nočním stolku?
Ráda se vzdělávám, takže beletrie u mě v knihovně moc nenajdete. Momentálně tam mám knihu receptů od Vladimíry Jakouběové – Z babiččiny zahrádky do dědova sklípku. Je to soupis místních receptů různě posbíraných od tetiček a babiček. Pak tam leží ještě kniha v angličtině od Juliette Levy – o léčení psů a koček bylinami a také něco mimo obor – Osvobození do orgasmu od Sofie Sundari.
Jaké je vaše životní motto?
Nevím, zda se to dá považovat za motto, ale líbí se mi takový přístup k životu: s láskou a úctou k sobě a přírodě.
Foto: archiv
Tagy:inspirativní ženy rozhovor zdraví
