Pečivo je v poslední době haněno jako strůjce nadváhy či zdravotních problémů. Jaký pohled na tento názor máte vy, jako výživový poradce, resp. lze paušálně odmítnout veškeré pečivo?
Chléb, který konzumujeme v různých podobách už asi 10000 let, je po generace vnímán jako jedna ze základních potravin, které nemohou chybět na jídelním stole. Jediným důvodem k redukci množství pečiva v naší stravě může být skutečnost, že škroby jako hlavní energetická složka pečiva začaly být odbornou veřejností chápány jako větší viníci nadváhy a obezity v kombinaci se sedavým způsobem života než tuky. A protože se časem technologické postupy a stravovací návyky vyvíjejí a mění, dnešní pečivo a chléb už nejsou a nemohou být totožné s tím, co jedli naši předkové, kterým pohybové aktivity rozhodně nechyběly. Proto se konzumenti více zajímají o takové druhy pečiva, v nichž je více vlákniny (ta neobsahuje žádnou energii) a v nichž je obsah škrobu i pšeničného lepku, na nějž přibývá alergií, omezen.
Patří do správně sestaveného jídelníčku chléb a pečivo?
Co je to správně sestavený jídelníček? Měl by být sestaven „na míru“ klienta, tj. vstříc jeho potřebám i požadavkům, takže se jeho „správnost“ bude lišit klient od klienta. Všichni ovšem potřebují v jídelníčku sacharidy a pečivo je jedním z jejich tradičních zdrojů. Pokud nejsou na straně klienta objektivní či subjektivní důvody k omezení nebo vyloučení pečiva, kvalitní chléb a pečivo v přiměřeném množství by mělo zůstat součástí jídelníčku.
Jaké druhy chleba upřednostňovat? A v jakou denní dobu ho jíst?
Snažíme se upřednostňovat takové druhy, které mají vyšší celozrnný podíl a více vlákniny, které kromě pšeničné mouky obsahují ještě další druhy mouk, nižší tzv. glykemický index, méně soli a mají další přidané hodnoty jako např. nižší obsah lepku ve prospěch jiných rostlinných bílkovin apod. Chléb vnáší do jídelníčku hlavně sacharidy a ty zvyšují inzulin, který se stará o jejich vstup (ve formě glukózy) do buněk. Protože sacharidy obvykle nepřijímáme v noci, jsou škroby z pečiva vhodné hlavně ráno a dopoledne, protože potřebujeme doplnit energii.
Podle čeho poznám, že daný chléb je kvalitní, má správnou výživovou hodnotu?
Chléb by měl vonět, neměl by být starý nebo dokonce při nevhodném skladování plesnivý. Proto ho nekupujeme po bochnících, které se při špatném skladování kazí a nespotřebované zbytky se potom stejně vyhodí.
Jaký druh pečiva byste doporučil sportovcům či lidem žijícím aktivním životem?
Aktivní životní styl neznamená jenom sportování, ale pohyb obecně. A kdo se hýbe,používá ve větší míře svaly než ti, kteří žijí sedativním způsobem života. Chléb a pečivo totiž mohou být i dobrým zdrojem rostlinných bílkovin, které potřebujeme jako stavební látky pro svaly. Proto jsou právě touto skupinou pohybově aktivních spotřebitelů žádány tzv. bílkovinné chleby, které kromě škrobů, z nichž čerpají pohybovou energii, obsahují zvýšený podíl bílkovin k regeneraci a růstu svalů. Více bílkovin současně znamená, že takové pečivo má nižší glykemický index, takže energie se z něj vstřebává pomaleji než z bílého chleba nebo veky.
S jakými potravinami chléb kombinovat, abychom měli vyvážené jídlo?
Záleží na tom, vzhledem k jakému požadavku je třeba jídlo vyvažovat. Aby např. bylo masné jídlo, v němž převažují bílkoviny, vyvážené, co do obsahu živin, hodí se k němu sacharidová příloha, jakou je např. pečivo či chléb. Když však porci masa ještě obalíme bílou moukou a strouhankou, které obsahují škrob, sacharidy v takovém množství už nepotřebujeme a řízek můžeme zkombinovat např. se salátem. Nikdy nezapomínejme, že běžný chléb a pečivo obsahují nejméně 1 % soli, takže když si k nim ještě dáme uzeninu nebo tvrdý či tavený sýr s 3 % soli, velmi rychle překonáme „povolenou“ hranici 5 g soli/den, což může mít závažné zdravotní důsledky např. zvýšený krevní tlak.
V poslední době se na pultech v obchodech objevují potraviny s dodaným proteinem? Pro koho se hodí a jaké jsou jeho benefity?
Pokud se týká pečiva s přidanými bílkovinami ze sóji, hrachu nebo z ořechů apod., tak to znamená, že pečivo bude mít nižší glykemický index a bude obsahovat více bílkovinného „materiálu“ k regeneraci svalů i pohybově aktivních osob. Protože pšeničný lepek je bílkovina, přidání jiné „nelepkové“ bílkoviny relativně sníží obsah pšeničného lepku, což se hodí pro ty, kteří jsou na pšenici a lepek citliví (ne alergičtí).
Ing. Ivan Mach, CSc.
Pečivo je v poslední době haněno jako strůjce nadváhy či zdravotních problémů. Jaký pohled na tento názor máte vy, jako výživový poradce, resp. lze paušálně odmítnout veškeré pečivo?
Chléb, který konzumujeme v různých podobách už asi 10000 let, je po generace vnímán jako jedna ze základních potravin, které nemohou chybět na jídelním stole. Jediným důvodem k redukci množství pečiva v naší stravě může být skutečnost, že škroby jako hlavní energetická složka pečiva začaly být odbornou veřejností chápány jako větší viníci nadváhy a obezity v kombinaci se sedavým způsobem života než tuky. A protože se časem technologické postupy a stravovací návyky vyvíjejí a mění, dnešní pečivo a chléb už nejsou a nemohou být totožné s tím, co jedli naši předkové, kterým pohybové aktivity rozhodně nechyběly. Proto se konzumenti více zajímají o takové druhy pečiva, v nichž je více vlákniny (ta neobsahuje žádnou energii) a v nichž je obsah škrobu i pšeničného lepku, na nějž přibývá alergií, omezen.
Patří do správně sestaveného jídelníčku chléb a pečivo?
Co je to správně sestavený jídelníček? Měl by být sestaven „na míru“ klienta, tj. vstříc jeho potřebám i požadavkům, takže se jeho „správnost“ bude lišit klient od klienta. Všichni ovšem potřebují v jídelníčku sacharidy a pečivo je jedním z jejich tradičních zdrojů. Pokud nejsou na straně klienta objektivní či subjektivní důvody k omezení nebo vyloučení pečiva, kvalitní chléb a pečivo v přiměřeném množství by mělo zůstat součástí jídelníčku.
Jaké druhy chleba upřednostňovat? A v jakou denní dobu ho jíst?
Snažíme se upřednostňovat takové druhy, které mají vyšší celozrnný podíl a více vlákniny, které kromě pšeničné mouky obsahují ještě další druhy mouk, nižší tzv. glykemický index, méně soli a mají další přidané hodnoty jako např. nižší obsah lepku ve prospěch jiných rostlinných bílkovin apod. Chléb vnáší do jídelníčku hlavně sacharidy a ty zvyšují inzulin, který se stará o jejich vstup (ve formě glukózy) do buněk. Protože sacharidy obvykle nepřijímáme v noci, jsou škroby z pečiva vhodné hlavně ráno a dopoledne, protože potřebujeme doplnit energii.
Podle čeho poznám, že daný chléb je kvalitní, má správnou výživovou hodnotu?
Chléb by měl vonět, neměl by být starý nebo dokonce při nevhodném skladování plesnivý. Proto ho nekupujeme po bochnících, které se při špatném skladování kazí a nespotřebované zbytky se potom stejně vyhodí.
Jaký druh pečiva byste doporučil sportovcům či lidem žijícím aktivním životem?
Aktivní životní styl neznamená jenom sportování, ale pohyb obecně. A kdo se hýbe,používá ve větší míře svaly než ti, kteří žijí sedativním způsobem života. Chléb a pečivo totiž mohou být i dobrým zdrojem rostlinných bílkovin, které potřebujeme jako stavební látky pro svaly. Proto jsou právě touto skupinou pohybově aktivních spotřebitelů žádány tzv. bílkovinné chleby, které kromě škrobů, z nichž čerpají pohybovou energii, obsahují zvýšený podíl bílkovin k regeneraci a růstu svalů. Více bílkovin současně znamená, že takové pečivo má nižší glykemický index, takže energie se z něj vstřebává pomaleji než z bílého chleba nebo veky.
S jakými potravinami chléb kombinovat, abychom měli vyvážené jídlo?
Záleží na tom, vzhledem k jakému požadavku je třeba jídlo vyvažovat. Aby např. bylo masné jídlo, v němž převažují bílkoviny, vyvážené, co do obsahu živin, hodí se k němu sacharidová příloha, jakou je např. pečivo či chléb. Když však porci masa ještě obalíme bílou moukou a strouhankou, které obsahují škrob, sacharidy v takovém množství už nepotřebujeme a řízek můžeme zkombinovat např. se salátem. Nikdy nezapomínejme, že běžný chléb a pečivo obsahují nejméně 1 % soli, takže když si k nim ještě dáme uzeninu nebo tvrdý či tavený sýr s 3 % soli, velmi rychle překonáme „povolenou“ hranici 5 g soli/den, což může mít závažné zdravotní důsledky např. zvýšený krevní tlak.
V poslední době se na pultech v obchodech objevují potraviny s dodaným proteinem? Pro koho se hodí a jaké jsou jeho benefity?
Pokud se týká pečiva s přidanými bílkovinami ze sóji, hrachu nebo z ořechů apod., tak to znamená, že pečivo bude mít nižší glykemický index a bude obsahovat více bílkovinného „materiálu“ k regeneraci svalů i pohybově aktivních osob. Protože pšeničný lepek je bílkovina, přidání jiné „nelepkové“ bílkoviny relativně sníží obsah pšeničného lepku, což se hodí pro ty, kteří jsou na pšenici a lepek citliví (ne alergičtí).
Ing. Ivan Mach, CSc.
Co je to správně sestavený jídelníček? Měl by být sestaven „na míru“ klienta, tj. vstříc jeho potřebám i požadavkům, takže se jeho „správnost“ bude lišit klient od klienta. Všichni ovšem potřebují v jídelníčku sacharidy a pečivo je jedním z jejich tradičních zdrojů. Pokud nejsou na straně klienta objektivní či subjektivní důvody k omezení nebo vyloučení pečiva, kvalitní chléb a pečivo v přiměřeném množství by mělo zůstat součástí jídelníčku.
Jaké druhy chleba upřednostňovat? A v jakou denní dobu ho jíst?
Snažíme se upřednostňovat takové druhy, které mají vyšší celozrnný podíl a více vlákniny, které kromě pšeničné mouky obsahují ještě další druhy mouk, nižší tzv. glykemický index, méně soli a mají další přidané hodnoty jako např. nižší obsah lepku ve prospěch jiných rostlinných bílkovin apod. Chléb vnáší do jídelníčku hlavně sacharidy a ty zvyšují inzulin, který se stará o jejich vstup (ve formě glukózy) do buněk. Protože sacharidy obvykle nepřijímáme v noci, jsou škroby z pečiva vhodné hlavně ráno a dopoledne, protože potřebujeme doplnit energii.
Podle čeho poznám, že daný chléb je kvalitní, má správnou výživovou hodnotu?
Chléb by měl vonět, neměl by být starý nebo dokonce při nevhodném skladování plesnivý. Proto ho nekupujeme po bochnících, které se při špatném skladování kazí a nespotřebované zbytky se potom stejně vyhodí.
Jaký druh pečiva byste doporučil sportovcům či lidem žijícím aktivním životem?
Aktivní životní styl neznamená jenom sportování, ale pohyb obecně. A kdo se hýbe,používá ve větší míře svaly než ti, kteří žijí sedativním způsobem života. Chléb a pečivo totiž mohou být i dobrým zdrojem rostlinných bílkovin, které potřebujeme jako stavební látky pro svaly. Proto jsou právě touto skupinou pohybově aktivních spotřebitelů žádány tzv. bílkovinné chleby, které kromě škrobů, z nichž čerpají pohybovou energii, obsahují zvýšený podíl bílkovin k regeneraci a růstu svalů. Více bílkovin současně znamená, že takové pečivo má nižší glykemický index, takže energie se z něj vstřebává pomaleji než z bílého chleba nebo veky.
S jakými potravinami chléb kombinovat, abychom měli vyvážené jídlo?
Záleží na tom, vzhledem k jakému požadavku je třeba jídlo vyvažovat. Aby např. bylo masné jídlo, v němž převažují bílkoviny, vyvážené, co do obsahu živin, hodí se k němu sacharidová příloha, jakou je např. pečivo či chléb. Když však porci masa ještě obalíme bílou moukou a strouhankou, které obsahují škrob, sacharidy v takovém množství už nepotřebujeme a řízek můžeme zkombinovat např. se salátem. Nikdy nezapomínejme, že běžný chléb a pečivo obsahují nejméně 1 % soli, takže když si k nim ještě dáme uzeninu nebo tvrdý či tavený sýr s 3 % soli, velmi rychle překonáme „povolenou“ hranici 5 g soli/den, což může mít závažné zdravotní důsledky např. zvýšený krevní tlak.
V poslední době se na pultech v obchodech objevují potraviny s dodaným proteinem? Pro koho se hodí a jaké jsou jeho benefity?
Pokud se týká pečiva s přidanými bílkovinami ze sóji, hrachu nebo z ořechů apod., tak to znamená, že pečivo bude mít nižší glykemický index a bude obsahovat více bílkovinného „materiálu“ k regeneraci svalů i pohybově aktivních osob. Protože pšeničný lepek je bílkovina, přidání jiné „nelepkové“ bílkoviny relativně sníží obsah pšeničného lepku, což se hodí pro ty, kteří jsou na pšenici a lepek citliví (ne alergičtí).
Ing. Ivan Mach, CSc.
Chléb by měl vonět, neměl by být starý nebo dokonce při nevhodném skladování plesnivý. Proto ho nekupujeme po bochnících, které se při špatném skladování kazí a nespotřebované zbytky se potom stejně vyhodí.
Jaký druh pečiva byste doporučil sportovcům či lidem žijícím aktivním životem?
Aktivní životní styl neznamená jenom sportování, ale pohyb obecně. A kdo se hýbe,používá ve větší míře svaly než ti, kteří žijí sedativním způsobem života. Chléb a pečivo totiž mohou být i dobrým zdrojem rostlinných bílkovin, které potřebujeme jako stavební látky pro svaly. Proto jsou právě touto skupinou pohybově aktivních spotřebitelů žádány tzv. bílkovinné chleby, které kromě škrobů, z nichž čerpají pohybovou energii, obsahují zvýšený podíl bílkovin k regeneraci a růstu svalů. Více bílkovin současně znamená, že takové pečivo má nižší glykemický index, takže energie se z něj vstřebává pomaleji než z bílého chleba nebo veky.
S jakými potravinami chléb kombinovat, abychom měli vyvážené jídlo?
Záleží na tom, vzhledem k jakému požadavku je třeba jídlo vyvažovat. Aby např. bylo masné jídlo, v němž převažují bílkoviny, vyvážené, co do obsahu živin, hodí se k němu sacharidová příloha, jakou je např. pečivo či chléb. Když však porci masa ještě obalíme bílou moukou a strouhankou, které obsahují škrob, sacharidy v takovém množství už nepotřebujeme a řízek můžeme zkombinovat např. se salátem. Nikdy nezapomínejme, že běžný chléb a pečivo obsahují nejméně 1 % soli, takže když si k nim ještě dáme uzeninu nebo tvrdý či tavený sýr s 3 % soli, velmi rychle překonáme „povolenou“ hranici 5 g soli/den, což může mít závažné zdravotní důsledky např. zvýšený krevní tlak.
V poslední době se na pultech v obchodech objevují potraviny s dodaným proteinem? Pro koho se hodí a jaké jsou jeho benefity?
Pokud se týká pečiva s přidanými bílkovinami ze sóji, hrachu nebo z ořechů apod., tak to znamená, že pečivo bude mít nižší glykemický index a bude obsahovat více bílkovinného „materiálu“ k regeneraci svalů i pohybově aktivních osob. Protože pšeničný lepek je bílkovina, přidání jiné „nelepkové“ bílkoviny relativně sníží obsah pšeničného lepku, což se hodí pro ty, kteří jsou na pšenici a lepek citliví (ne alergičtí).
Ing. Ivan Mach, CSc.
Záleží na tom, vzhledem k jakému požadavku je třeba jídlo vyvažovat. Aby např. bylo masné jídlo, v němž převažují bílkoviny, vyvážené, co do obsahu živin, hodí se k němu sacharidová příloha, jakou je např. pečivo či chléb. Když však porci masa ještě obalíme bílou moukou a strouhankou, které obsahují škrob, sacharidy v takovém množství už nepotřebujeme a řízek můžeme zkombinovat např. se salátem. Nikdy nezapomínejme, že běžný chléb a pečivo obsahují nejméně 1 % soli, takže když si k nim ještě dáme uzeninu nebo tvrdý či tavený sýr s 3 % soli, velmi rychle překonáme „povolenou“ hranici 5 g soli/den, což může mít závažné zdravotní důsledky např. zvýšený krevní tlak.
