Chceš-li změnit svět, miluj muže; skutečně ho miluj. Vyber si toho, jehož duše jasně volá Tvou; který tě vidí a je dost statečný na to, aby se bál.
Přijmi jeho ruku a veď ho jemně za krví svého srdce, kde může ucítit Tvé teplo, spočinout a nechat svou tíhu shořet v Tvých ohních ženské síly.
Pohlédni mu do očí, nahlédni hluboko dovnitř a uvidíš, co spícího, bdělého, ostýchavého či čekajícího se tam ukrývá.
Pohlédni mu do očí a uvidíš v nich jeho otce, dědy a všechny ty války a šílenství, které vedly jejich duše v nějaké vzdálené zemi a vzdáleném čase.
Pohlédni mu do očí bez souzení, teprve pak uvidíš jejich bolesti, utrpení, muka a vinu. A nechej to vše odejít …
Vciť se do bříměte jeho předků. A věz, že on v Tobě hledá bezpečné útočiště. Nechej ho roztát ve svém neochvějném pohledu a věz, že Ty nemusíš zrcadlit ten hněv, neboť síla Tvého posvátného lůna dokáže omývat a hojit staré rány.
Chceš-li změnit svět, miluj muže; skutečně ho miluj.
Spočiň před ním v plném majestátu svého ženství, v dechu své zranitelnosti, v hravosti své dětské nevinnosti, v hloubi své smrti jako kvetoucí pozvání, jemně ustupující a dovolující vstoupit síle jeho mužství.
Pokud tomu dovolíš, aby jeho síla předstoupila vpřed a vykročila směrem k Tobě, pak společně s Tebou, Tvojí ženskou silou splynete tiše a vědouce v lůně Matky Země.
A pokud couvne… a on couvne, pak uteče zpět do své jeskyně; do chladu bezpečí, kde samota mu byla věrným a známým přítelem.
Shromáždi kolem sebe své babičky a zachumlej se do jejich mouder. Naslouchej jejich jemnému šepotání, které zklidní Tvé vystrašené dívčí srdce a přiměje Tě, aby ses ztišila a trpělivě čekala na jeho návrat.
Seď a zpívej u jeho dveří píseň rozpomínání, že zase znovu smí být ukonejšen.
Chceš-li změnit svět, miluj muže; skutečně ho miluj.
Nesnaž se z něj vyloudit malého chlapce pomocí lsti, klamu, svádění a podvodu, jenom proto, abys jej vlákala do sítě destrukce, kde vládne chaos a nenávist. To je horší než jakákoli válka, kterou vedli jeho předci. To není ženské, to je pomsta. Je to jed překroucených linií. Jed zneužívání po celé věky, znásilňování našeho světa. To ženě nedává sílu, naopak ji snižuje, když muži podkopává jeho mužství. A to zabíjí nás všechny.
A ať už ho jeho matka držela, nebo to nedokázala, nyní mu ukaž sílu matky. Drž ho, veď ho ve své ušlechtilé spanilosti a své hloubce doutnající v jádru Matky Země. Netrestej ho za jeho zranění, o kterých se domníváš, že nenaplňují Tvé potřeby nebo kritéria. Plač pro něj sladké řeky. Krvácej to vše zpátky domů.
Chceš-li změnit svět, miluj muže; skutečně ho miluj.
Miluj ho natolik, aby mohl být opět zranitelný a volný.
Miluj ho natolik, aby otevřel Tvé tělo a duši cyklu zrození a smrti.
A děkuj mu za příležitost, když spolu tančíte tichými lesy v divoké přírodě.
Měj odvahu být křehká a nechat ho pít z jemných okvětních lístků své bytosti. Dej mu pocítit, že Tě může držet, zastávat se Tě a chránit Tě. Klesni mu do náruče a důvěřuj mu, že Tě chytí, i když Tě předtím tisíckrát pustili.
Nauč jej, jak se odevzdat, a to tím, že Ty sama se odevzdáš a splyneš se sladkou prázdnotou srdce tohoto světa.
Chceš-li změnit svět, miluj muže; skutečně ho miluj.
Povzbuzuj ho, nasycuj ho, dávej mu svolení, naslouchej mu, drž ho, uzdravuj ho a na oplátku budeš vyživována, podporována a ochraňována jeho silnými pažemi, jasnými myšlenkami a ostrými šípy.
Když jej necháš … může být vším, o čem sníš.
Chceš-li milovat muže, miluj sama sebe … miluj svého otce, miluj svého bratra, miluj svého syna, miluj svého bývalého partnera … od prvního chlapce, kterého jsi políbila, až po toho posledního, kterého jsi oplakala.
Děkuj za tyto dary; za dar všeho, co se Ti až po toto setkání podařilo rozplést. Děkuj za dar muže, který stojí před Tebou právě teď, a najdi v něm zárodek všeho, co je nové a zářící. Semínko, kterému můžete společně dávat vláhu a nechat tak spolu vyrůst nový svět.
Zdroj neznámý (volný překlad)
Přijmi jeho ruku a veď ho jemně za krví svého srdce, kde může ucítit Tvé teplo, spočinout a nechat svou tíhu shořet v Tvých ohních ženské síly.
Pohlédni mu do očí, nahlédni hluboko dovnitř a uvidíš, co spícího, bdělého, ostýchavého či čekajícího se tam ukrývá.
Pohlédni mu do očí a uvidíš v nich jeho otce, dědy a všechny ty války a šílenství, které vedly jejich duše v nějaké vzdálené zemi a vzdáleném čase.
Pohlédni mu do očí bez souzení, teprve pak uvidíš jejich bolesti, utrpení, muka a vinu. A nechej to vše odejít …
Vciť se do bříměte jeho předků. A věz, že on v Tobě hledá bezpečné útočiště. Nechej ho roztát ve svém neochvějném pohledu a věz, že Ty nemusíš zrcadlit ten hněv, neboť síla Tvého posvátného lůna dokáže omývat a hojit staré rány.
Chceš-li změnit svět, miluj muže; skutečně ho miluj.
Spočiň před ním v plném majestátu svého ženství, v dechu své zranitelnosti, v hravosti své dětské nevinnosti, v hloubi své smrti jako kvetoucí pozvání, jemně ustupující a dovolující vstoupit síle jeho mužství.
Pokud tomu dovolíš, aby jeho síla předstoupila vpřed a vykročila směrem k Tobě, pak společně s Tebou, Tvojí ženskou silou splynete tiše a vědouce v lůně Matky Země.
A pokud couvne… a on couvne, pak uteče zpět do své jeskyně; do chladu bezpečí, kde samota mu byla věrným a známým přítelem.
Shromáždi kolem sebe své babičky a zachumlej se do jejich mouder. Naslouchej jejich jemnému šepotání, které zklidní Tvé vystrašené dívčí srdce a přiměje Tě, aby ses ztišila a trpělivě čekala na jeho návrat.
Seď a zpívej u jeho dveří píseň rozpomínání, že zase znovu smí být ukonejšen.
Chceš-li změnit svět, miluj muže; skutečně ho miluj.
Nesnaž se z něj vyloudit malého chlapce pomocí lsti, klamu, svádění a podvodu, jenom proto, abys jej vlákala do sítě destrukce, kde vládne chaos a nenávist. To je horší než jakákoli válka, kterou vedli jeho předci. To není ženské, to je pomsta. Je to jed překroucených linií. Jed zneužívání po celé věky, znásilňování našeho světa. To ženě nedává sílu, naopak ji snižuje, když muži podkopává jeho mužství. A to zabíjí nás všechny.
A ať už ho jeho matka držela, nebo to nedokázala, nyní mu ukaž sílu matky. Drž ho, veď ho ve své ušlechtilé spanilosti a své hloubce doutnající v jádru Matky Země. Netrestej ho za jeho zranění, o kterých se domníváš, že nenaplňují Tvé potřeby nebo kritéria. Plač pro něj sladké řeky. Krvácej to vše zpátky domů.
Chceš-li změnit svět, miluj muže; skutečně ho miluj.
Miluj ho natolik, aby mohl být opět zranitelný a volný.
Miluj ho natolik, aby otevřel Tvé tělo a duši cyklu zrození a smrti.
A děkuj mu za příležitost, když spolu tančíte tichými lesy v divoké přírodě.
Měj odvahu být křehká a nechat ho pít z jemných okvětních lístků své bytosti. Dej mu pocítit, že Tě může držet, zastávat se Tě a chránit Tě. Klesni mu do náruče a důvěřuj mu, že Tě chytí, i když Tě předtím tisíckrát pustili.
Nauč jej, jak se odevzdat, a to tím, že Ty sama se odevzdáš a splyneš se sladkou prázdnotou srdce tohoto světa.
Chceš-li změnit svět, miluj muže; skutečně ho miluj.
Povzbuzuj ho, nasycuj ho, dávej mu svolení, naslouchej mu, drž ho, uzdravuj ho a na oplátku budeš vyživována, podporována a ochraňována jeho silnými pažemi, jasnými myšlenkami a ostrými šípy.
Když jej necháš … může být vším, o čem sníš.
Chceš-li milovat muže, miluj sama sebe … miluj svého otce, miluj svého bratra, miluj svého syna, miluj svého bývalého partnera … od prvního chlapce, kterého jsi políbila, až po toho posledního, kterého jsi oplakala.
Děkuj za tyto dary; za dar všeho, co se Ti až po toto setkání podařilo rozplést. Děkuj za dar muže, který stojí před Tebou právě teď, a najdi v něm zárodek všeho, co je nové a zářící. Semínko, kterému můžete společně dávat vláhu a nechat tak spolu vyrůst nový svět.
Zdroj neznámý (volný překlad)
