Strach, který nás brzdí: Jak najít odvahu být sama sebou
Poslední dobou se opravdu často setkávám se ženami, které jsou úžasné, chytré, krásné, úspěšné a zdá se, že v životě mají všechno, ale pravda je taková, že jedna zásadní věc tam chybí. Láska!
A příliš často vidím, že jedním z hlavních důvodů je jejich přesvědčení, že musí být někým jiným a měly by se chovat jinak, než jaké opravdu jsou. Hrají všemožné role, aby zaujali muže, kterého by chtěly. Dělají to proto, že mají strach, že kdyby byly takové, jaké ve skutečnosti jsou, muže to odradí.
No ale právě tohle jim brání, aby získali tu jednu věc, po které tolik touží – LÁSKU, která nejen vydrží, ale i v čase roste.
Jak já těm ženám rozumím. Je to totiž i můj případ. Je to úděl nás holčiček, kterým bylo říkáno, že budou milované a přijímané pouze pokud budou hodné, slušné, klidné a já nevím co ještě.. Běda, když by byly sami sebou – divoké, hravé, ukřičené, spontánní, rozzlobené, plné dalších emocí a tak dále. Na to nám často bylo říkáno (to si vypůjčím z představení Jardy Duška 4 dohody): „Běž do pokoje a vrať se, až budeš normální!“ A tak jsme se postupně učily být „normální“. Tedy pardon, učily jsme se být takové, jak nás ostatní chtějí mít, a to jsme začaly považovat za normální.
Naše autentické já se zatím muselo schovat a velmi často zůstalo schované až dosud. A je jedno, jestli nám je 30, 40 nebo 60.
Naučily jsme se, že říkat to, co opravdu cítíme, se nehodí. Mohly bychom někoho naštvat. Nebo odradit. Mohly bychom být pro někoho „moc“. Nebo by nás někdo mohl označit za hysterickou, nebo přecitlivělou ženu, a to je v naší společnosti opravdové prokletí. Taková nechce být žádná žena, protože takovou ženu přece nechce žádný muž! A tak zůstáváme MALÉ. Zůstáváme uvnitř sebe tou malou holčičkou. I přesto, že jsme úspěšné, dospělé, silné – uvnitř nás je malá holčička, která MUSÍ potlačovat samu sebe. Zvlášť před muži, protože tolik chceme, aby nás milovali.
Ale to je lež a iluze, které jsme bohužel uvěřily. Ten správný muž si nejvíc váží ženy, která je svá, autentická, má své hranice a standardy. Pokud chcete dospělého a láskyplného muže, musíte vyrůst! Nebát se projevit své pravé a přirozené já. Nebát se, že vás mamka nebo taťka za to plácnou přes zadek. Už jste velké. Váš život je ve vašich rukou.
Vaše autentické já je hravé, zvědavé, radostné, nebojí se prociťovat a vyjadřovat emoce, cítí „samo sebe“ a nebojí se odmítnutí, protože ví, že kdo vaši autenticitu nepřijme, není pro vás vhodný partner. Chce otevřeně dávat a přijímat lásku, potřebuje napojení a intimitu. Je tolik živé a chce se projevovat, že je pro něj zhoubné ho jakkoli potlačovat. Dejte mu prostor. Otevřete svá srdce. Život je krátký. Když ne teď, tak sakra kdy?
Nenechte strach, aby zabránil tomu, že budete žít svůj sen. A to je šťastný vztah, kde můžete být plně sama sebou a váš partner vás za to bude milovat a obdivovat. Bude vás přijímat se všemi vašimi úžasnými vlastnostmi a dary, ale i s vašimi stíny. Vše k vám patří a vy máte být milovaná plně, jako celý balíček, ne jen za podmínky, že jste hodná holčička, která nic negativního necítí a jen se přizpůsobuje tomu, jak to ostatní chtějí mít.
Vzhůru ke své vnitřní svobodě a k projevení se naplno, aby vaše vnitřní holčička mohla rozkvést v krásnou autentickou ženu, která potom může být milována úžasným, dospělým a autentickým mužem.
S láskou
Monika Trčková
Zdroj foto: Pixabay.com
