Role rodiny a přátel při rozpoznání a podpoře v boji s depresí
Deprese
Hlavní příznaky deprese
Depresivní nálada. Tuto náladu nemocní popisují jako smutnou, bezradnou, zoufalou, bolestnou, ale i prázdnou či naopak podrážděnou.
Ztráta zájmů nebo potěšení při aktivitách. Nemocný nepociťuje příjemné emoce u koníčků a zájmů, které jej dřív těšily, a přestává se jim věnovat. Podobné je to i s přáteli se kterými se brzy přestává stýkat.
Pokles energie nebo zvýšená únava. Nemocný zvládá méně činností za stejnou dobu jako když byl zdravý (např. denní hygiena, domácí práce, zaměstnání atd.)
Vedlejší příznaky
Tyto vedlejší příznaky určují závažnost depresí
Ztráta sebedůvěry nebo sebeúcty. Objevují se pocity selhání a neschopnosti.
Opakované prožívání či sdělování výčitek a pocitů viny, které jsou přehnané nebo neodůvodněné
Opakované myšlenky na smrt nebo sebevraždu nebo jakékoliv sebevražedné chování
Stížnosti nebo důkazy svědčící o snížené schopnosti myslet nebo soustředit se, nerozhodnost a váhavost Změna psychomotorického tempa, které se projevuje zpomalením (méně často zrychlením) myšlení, řeči a aktivity
Poruchy spánku, obvykle nespavost (méně často zvýšená spavost)
Změna chuti k jídlu, obvykle nechutenství s poklesem váhy (méně často zvýšená chuť k jídlu a váhový přírůstek)
Závažnost onemocnění
Podle počtu a závažnosti depresivních příznaků se deprese dělí na mírnou, středně těžkou a těžkou. Při těžké depresi se mohou objevit i psychotické příznaky jako bludy (např. nevývratné přesvědčení o své vině a hříšnosti) nebo halucinace (např. hlasy, které sdělují jedinci, že způsobil katastrofu).
Rozpoznat depresi v situaci, kdy jedinec s těmito problémy vyhledá odborníka, nebývá složité. Problém je, že sám nemocný nemusí u sebe depresi vůbec rozpoznat nebo příznaky deprese nepovažuje za projev nemoci. Zvýšenou únavu si může vysvětlovat jako lenost, sníženou výkonnost jako svou neschopnost, špatně soustředění jako zhloupnutí, přehnané výčitky jako oprávněné a sebe samotného pak vnímat jako člověka neschopného, hloupého, špatného, který zaslouží potrestat. Tato změna myšlení může být velmi odolná vůči snaze okolí snášet důkazy o opaku, myšlení depresivního člověka je v přesvědčivosti vždy o krok napřed.
Důležitá je proto role rodiny, přátel, učitelů, spolupracovníků či praktických lékařů, kteří mohou “diagnostikovat” depresi dříve a přesněji než sám nemocný. Přesvědčit člověka s depresí k vyhledání pomoci a léčbě však nemusí být jednoduché. Vhodné je zaujmout chápavý a trpělivý přístup, poukazovat především na viditelné změny, které u takového člověka pozorujeme proti jeho normě a doporučovat kontakt s odborníkem, a to co nejdříve, aby mohla být zahájena včasná léčba.
Zdroj foto: Pixabay.com
