Je důležité nechat za sebou negativní vlivy a věřit ve svůj potenciál
Úvodem tohoto článku bych chtěla upozornit, že v něm budu psát o mámě. A ne, neznamená to, že bych si měla něco zpracovat 😀 Berte to prosím pouze jako ilustrační příklad. Ubezpečuji všechny, že můj vztah s mámou je víc než nadstandartně bezvadný 🙂 Píši pouze o jednom úhlu pohledu. Tak tedy začínáme.
Podle mojí mámy jsem vystudovala vysokou školu dobrou leda tak ke kydání hnoje 😀 Chápej, šla jsem na zemědělku místo psychologie, protože jsem nedostala od nikoho tehdy podporu, ale naopak od toho byla zrazována. To s kydáním hnoje jsem slyšela během studií nejmíň sto krát 😀
Když se přišlo na to, že to mám v hlavě trošku jinak než většina lidí, že totiž patřím k tzv. nadaným lidem (to je český termín pro lidi vybočující v určitých ohledech z průměru, jiné v ČR zatím nemáme a tato problematika je u nás stále ještě v plenkách, zatím překládáme texty z angličtiny, ale pomalu se formují psychoterapeuti s touto specializací, ale jde to pomalu :-/) a sdělovala jsem jí to, slyšela jsem: “No, to nevím, ale tvůj bratr ten tam patří určitě. (Již v 5 letech četl a psal, vymýšlel příběhy s ilustracemi, dnes např. mluví asi 20 jazyky a specifickými dialekty z různých oblastí světa, což před 40 lety nebylo u nás úplně zas až tak běžné.) Taky jobovka, že 😀 Ty spíš ne, ale brácha určitě 😀
A ještě třeba před několika měsíci mi po telefonu sdělovala, jestli bych nechtěla dělat třeba asistentku na ministerstvu. A já na to s úsměvem, ale mami, vždyť JÁ MÁM asistentku 😀 A ona na to:” No jo, co s tebou mám dělat.”
😀 😀 😀
Vždycky jsem věděla, že jsem nějak “jiná”, že rozhodně nezapadám a že jsem vždy vidět, že mne lidé mají velmi rádi, že si mne velmi váží a že chtějí znát můj názor. Mockrát se mi stalo, že mi byla nabídnuta práce aniž bych o ni žádala, jen tak, náhodně, třeba v kavárně 🙂 V podstatě záhy do nastoupení do výcviků osobního rozvoje jsem se stala pravou rukou lidí, jež je vedli. Ano, ze všech stran jsem dostávala indicie a podněty, že jsem skvělá.
Jenže co naplat, zaryté vzorce a podceňování z rodiny se zarylo hluboko do těla a já tedy šla nějaký čas světem s tím, že i když racionálně jsem toto vše vnímala, sama jsem tomu docela – čili sobě- NEVĚŘILA!
Až úplně cizí lidé mne jednou při velké krizi povzbudili natolik, že jsem se zcela napřímila a vykročila do světa a od té doby již kráčím světem s hlavou vztyčenou. Bylo to v krizovém centru, kam jsem si zašla, když mi bylo velmi ouvej, protože mi nevyšla účast v několika projektech za sebou, doma jsem měla malinké dítě a neměla ani na nájem a nechápala, jak je to možné! Jak to, že se mi nedaří? Co dělám špatně?! Jak to, že mi píší velmi známí koučové, lídři a milionáři, s tím, zda jim mohu sdělit svůj názor, zkritizovat rozepsanou knihu, zkorigovat článek a já přitom dřu huběnkou v zemi?! Vylíčila jsem to odborníkovi a on na mě kouká a říká: ” Paní Kravčíková a víte, co spojuje všechny ty projekty? To, že nedosahují vaší hodnoty. To, že jsou v podstatě, nezlobte se, pod vaší úroveň. Vy jste žena, o níž by se měly prát největší dravci na trhu. Vy zkrátka nepatříte do malých projektů. A ti vaši kamarádi, ti vás tedy pěkně zneužívají, nesmíte se nechat :-). Nechcete se nechat zaměstnat?”
Uf! Řeknu Vám, to jsem tedy opravdu nečekala. Bylo to v podstatě něco, co jsem nutně potřebovala slyšet. Věty, jež mi nalily novou krev do žil, Říkáme tomu PODPORA.
Milé dámy, tímto Vám chci sdělit, abyste si našly lidi, kteří vás podporují, kteří ve Vás vidí to dobré a pokud se Vám daří, usmívají se, září jim oči a mají z toho radost, protože ano, je důležité mít někoho, kdo je s vámi, když se nedaří, ale charakter prověří spíše to, když se Vám začne dařit (vím o čem mluvím 🙂 ) Kdokoliv, kdo se vás snaží srazit k zemi – z jakéhokoliv důvodu, by měl z vašeho života zmizet 🙂 Ano, kromě rodičů, pokud to není nevyhnutelně nutné, ale to bývají ojedinělé případy. V rámci rodiny je třeba to ošetřit jinak, ale o tom třeba zase příště 🙂
Tak a ještě odpověď. Ne, nechci se nechat zaměstnat, nikdy jsem zaměstnaná nebyla a nemám to v úmyslu. Toto je totiž můj JEDINEČNÝ ŽIVOT, jedinečná šance v tomto čase, v tomto těle, ve svobodném srdci Evropy, kde jsem svou paní a můj život náleží pouze mně. Nedaruji někomu, kdo o mne nic neví a ani nemá o mne skutečný zájem (zaměstnavatel) ani minutu svého drahocenného času, jež mi byl zde na Zemi vyměřen.
Žiji dle sebe, dle toho, co mi říká intuice a tělo a nehodlám podporovat systém, ve kterém musíte do práce i tehdy, pokud Vám tělo jasně říká, že máte zpomalit, třeba nemocí, chodit někam od-do, abych měla na chleba a jednou za rok na dovolenou. Zkrátka, ne, děkuji. Toto já odmítám. Neříkám, že to je všude stejné! A že jasně ohraničená práce nemá i svá plus. Ale, já to mám zkrátka takto a vychází mi to a také jaksi nadprůměrně 😀 😀 😀
Najděte si někoho, kdo ve Vás věří, kdo Vám ukáže to, co vy sama třeba ještě nevidíte , kdo Vás podpoří, povzbudí ve Vašich snech a plánech a nebude se Vás snažit napasovat do krabičky “normálnosti, všednosti” a třeba Vám nabízet místo pokladní v supermarketu, pokud to není Váš level! Pokud je, je to v pořádku, ale pokud cítíte že není, tak rychle pryč a postavit se za sebe. Vyjde to, uvidíte, není se čeho bát 🙂 Se mnou například vyjde brzy rozhovor na seznam.cz myslíte, že kdybych to vzdala, to co cítím a nějak vím uvnitř, že by se to přihodilo?
Jděte za svými sny a za tím, k čemu jste předurčeny!
Pokud potřebujete s něčím pomoci, jsem Vám k dispozici. Případně Vám mohu doporučit někoho jiného, protože víte co, já nemám strach. Již nějaký čas dobře vím, že se na světě rozhodně neztratím 🙂
S Láskou Vaše, ale hlavně vždy svá Bára Kravčíková
www.barborakravcikova.cz
773949001
Zdroj foto: Pixabay.com
Hm zajimave…