Od drahé kosmetiky k domácím přípravkům: Příběh mé kůže
V honbě za dokonalou pletí už mám za sebou tisíce investované do všelijakých kosmetických přípravků a patlátek. Několikero návštěv dermatologů a vykoupení zásob mastí nejbližší lékárny. Málem už i na laser jsem se od své kožní nechala přemluvit. Prý abychom „vymazaly“ z mojí pokožky jizvičky po bolácích a strupech.
Svoji kožní lékařku chápu. Nikdy nejspíš o dermatilománii neslyšela a chtěla mi pomoct tak, jak uměla nejlíp – předepisováním receptů a laserem . Styděla jsem se před ní na plnou hubu říct, že si svá zranění způsobuji sama. Že ty strupy někdo přece musí dokola strhávat, aby po nich pak vznikly jizvy. Že pár týdnů po laseru mi vzniknou jizvy nové. No nic.
Po opravdu zevrubných zkouškách všemožné kosmetiky jsem došla k názoru, že moje kůže už je z ní přecitlivělá. I když nejsem žádná BIO žena, tělo si samo řeklo, že se mu již tradiční pečující kosmetika nelíbí. Jednoduše mi začaly všechny parfémované, „příjemně vonící“ pleťové pleťové smrdět. Už jsem z nich necítila růže nebo citrusy, ale CHEMII. Moje přesušená pokožka měla tehdy za sebou vstřebání LITRŮ kosmetiky v extrémně krátkém čase. Chuděra.
Nosánek zpátky dolů
A tak jsem jednoho dne spadla z hrušky. Jak já si zakládala na počtu svých nejnovějších lahviček z drogerií a lékáren na nočním stolku a měla díky nim pocit, jakou ohromnou péči si dopřávám a jak jsem IN… jak reprezentují moji ženskost a eleganci! A ono najednou NE. Kůže vysušená na prach a vypěstované alergie na nejrůznější řady kosmetiky. Tudy cesta nevede – zpátky na zem, princezno!Tuny lahviček a lahví plných tekutých radostí jsem k nadšení svých kamarádek rozdala. Namísto toho jsem vytáhla z kuchyně nejrůznější oleje a bylinky a začala svůj soukromý, tichý boj za zády mainstreamu. A co se nestalo – v ústraní jsem objevila jsem ZÁZRAK.
Neznám větší borku ve světě bylinek na nedokonalosti kůže, než je PIVOŇKA. Tedy aspoň ta BÍLÁ. Taky se jí říká Pai Mu Tan a v mém životě se původně uhnízdila jako nezbytná součást mojí ranní rutiny. Zelené čaje po probuzení vážně miluju. Až po delší době ke mně „náhodou“ přišla informace, že si její výluh mám zkusit dát na pleť. A taky na ekzémy, vyrážky a svědící místa.
Ten šok, když jsem si na svoji zuboženou pleť večer nanesla na vatovém tamponku trošku pivoňkového (=zeleného) čaje a ráno se vzbudila v natolik zregenerovaném stavu, že jsem se přes tu krásu ani nepoznala! 😉 Woooow….a přes noc zavázaný ekzém v pivoňkovém výluhu do rána taky záhadně zmizel!
Tak to si ze mě děláte srandu
Proč proč proč?! Proč Vám v každé lékárně vedle předepsané masti či micelární vodě za nemalé peníze nenabídnou i sáček bílé pivoňky?! Odpověď tuším a je mi z ní smutno. Ale to nevadí. Těch peněz narvaných do klasické kosmetiky nelituji. Lituji ale svého těla, které veškerou zmiňovanou chemii muselo vstřebat a zpracovat. Skrze kůži, jak jinak.
Nehledě na to, kolik nekonečných dní jsem vždycky musela čekat na to, až mi nějaký nenadálý ekzém po natírání mastičkou z lékárny zmizí. Abych po vysazení masti většinou zjistila, že se vrátil. S bílou pivoňkou mám opačnou zkušenost – ekzém vymizí a už se neukáže. No vážně! Zkuste jí dát taky šanci. Je to jednička. A za pár kaček.
Jsem autorka Příručky první pomoci pro dermatiloman(k)y,
která obsahuje 4+1 radu pro OKAMŽITOU ÚLEVU Vaší kůži
i mysli. Příručku si můžete zdarma stáhnout tady.
Můj web, vytvořený pro osvětu dermatilománie a dalších kožně-psychických problémů, můžete navštívit zde.
Děkuji Vám za to, že jste dočetli až sem, a přeji všem krásný den! 🙂
L. *heart*
Zdroj foto: Lucka Šťastná
