Montessori školství: Chaos nebo cesta k samostatnosti a rovnováze?
Většině lidí se při vyslovení slova montessori vybaví „alternativní škola“ nebo “soukromá mateřská škola”. Je to ale velký omyl. Montessori pedagogika není jen pro předškoláky, ani jenom pro školáky či adolescenty. Není primárně o metodě vyučování, je především o porozumění tomu, jak nejlépe podporovat přirozený lidský vývoj. A přirozenost není a nemůže být alternativou.
Montessori pedagogika má více než stoletou tradici. První montessori škola byla otevřena v roce 1907. Je v současné době nejrozšířenější ucelenou metodou vzdělávání a výchovy dětí na světě. Jen v USA existuje přes 20 000 montessori mateřských, základních a středních škol. Metody montessori pedagogiky se ve světě uplatňují již i ve vzdělávání dospělých, nebo v sociální práci se seniory. Přesto je u nás o Montessori mnoho mýtů, které tuto metodu pedagogiky staví do šuplíku „alternativní“.
Jak to s Montessori doopravdy je?
Jméno nese Montessori pedagogika po první vysokoškolsky vzdělané italské lékařce Marii Montessori, která ve své praxi pozorovala děti. Experimentovala s podněty, které dětem nabízela. A přišla na to, že senzomotorické pomůcky zcela zásadním způsobem podporují rozvoj dětí.
Hlavní myšlenka
Montessori je založeno na znalosti vývojových fází. Děti mají různé potřeby v různých časových obdobích života. Montessori rozlišuje čtyři stádia života dítěte: 0 až 6 let, 6 – 12 let, 12 – 18 let, 18 – 24 let. Tyto jednotlivé fáze popsalo již mnoho psychologů, ale byla to právě Maria Montessori, která ukázala způsob, jak využít porozumění těmto fázím jako nástroj vzdělávání. Předefinovala vzdělávání na „podporu života“. Naznačila, že pokud podpoříme přirozený vývoj dětí, zajistíme tím nejlepší výsledky.
Poukázala na to, že v životě každého dítěte existují jedinečná „časová okna“ nebo „citlivá období“ či „vhodné příležitosti“, kdy je dítě maximálně schopno a připraveno ke konkrétnímu vývojovému kroku. „Je bezpodmínečně nutné, aby každé dítě mělo ty správné podněty v ten pravý okamžik, pokud chceme, aby se rozvinulo do svého plného potenciálu,“ říká Miroslava Vlčková, zakladatelka Montessori mateřské a základní školy Andílek v Praze a ředitelka Montessori Institutu Praha, který se věnuje školení montessori učitelů. A dodává: „Proto, například, podporujeme děti ve čtení ve chvíli, kdy o něj projeví zájem, už od 4. roku, nikoliv až v 7 letech v první třídě. Pokud to přirozené a individuální „časové okno“ u dítěte nevyužijeme, bude o dost složitější a méně přirozené ho čtení naučit. Snažíme se spolupracovat s přírodou, namísto toho, abychom ji potlačovali nebo ohýbali a přizpůsobovali našim potřebám. Tím podporujeme přirozené učení.“
Zdroj foto: Pixabay.com
