Tento týden jsem tady měla na hlídání neteře (byla jsem moc ráda, i když je to někdy trošku složitější, ale aspoň mi pomohly s holkama) a tak jsem vlastně přemýšlela, jaký je rozdíl mezi námi. Mezi mnou a nejstarší neteří je rozdíl 16 let, s druhou 20 let. Jaký byl čas tenkrát, co jsme vlastně dělávali, s čím jsme si hrály, co bylo tenkrát to nej a jak se život změnil? To vše v dnešním článku.

 

Internet a telefon

Co to vlastně bylo? Kdo zažil dětství nebo mládí v devadesátých letech, pamatuje telefon jako pevnou linku. Telefonní čísla jsme hledali ve Zlatých stránkách. Internet byl výstřelkem podivínů a všichni četli teletext. Co jsme vlastně dělali ve volném čase? Četli jsme. Chodili jsme ven s kamarády.

V dnešní době už mají i malý školkáčci telefon. V každé domácnosti je aspoň počítač, tablet, notebook, telefon. Pokud by to některé z dětí nemělo, byla by nula a děti by se mu posmívaly. Bohužel, to už je dnešní doba.

Televize

V televizi dávali samé lepší pecky. Ráno jelo Disney (Chip a Dale, Gumídci méďové, Kačeři), odpoledne pak Pobřežní hlídka, telenovely jako byla Esmeralda. Večer pak byl Kufr nebo kdo mohl tak se díval na Tele Tele.

Časopisy, hry

Četli jsme si Méďu Pusíka, ABC, Bravo. Oblíbenými hry bylo skákání přes gumu, hraní s panenkami (nejlépe ty od Mattela). Kluci si hrály s autodráhami. Lítali jsme po venku, hráli vybíjenou, schovávali se. Oblíbenými hračkami byli Tamagotchi nebo mončičák. Neexistovali žádné DVD. Filmy jsme si pouštěli na VHSkách. Chodívali jsme si je půjčovat do videopůjčoven.

Plakáty, obaly

Sbírali jsme snad všechno možné. Plakáty našich idolů, obaly od čokolád, pokémony, věci z Kinder vajíčka,…

Skákání přes gumu
Byl to velký hit. Skákala se před každou školou, před vyučováním i po něm. Skákali ji kluci i holky. Teď ale ani děti neví, jak by se mohly s obyčejnou gumou zabavit. Web Starýpáky.cz zveřejnil návod s pravidly hry “skákání gumy”. A tenhle návod se stal doslova hitem internetu. Hru totiž znají úplně všichni, kdo v minulém století chodili na nějakou z českých základních škol.
Princip byl jednoduchý. Stačila rovná plocha, nejlépe plácek před školou nebo dětské hřiště a delší okrouhlá guma (například sešitá z gum dědečkova pyžama). Dva lidé se postavili čelem k sobě a gumu si navlékli kolem kotníků.
 
PRAVIDLA
1. třída – guma po kotníky
2. třída – guma do půlky lýtek
3. třída – po kolena
4. třída – guma v půlce stehen
5. třída – guma ve výšce hýždí
6. třída – guma do pasu
Odvážlivkyně ještě přidávaly:
7. třída – guma v úrovni žeber
8. třída – guma v podpaží
9. třída – guma na krku (!)
 
Třetí školák pak měl za úkol odskákat sestavu, kterou můžete vidět na obrázku. Postupně se všichni na pozicích vystřídali, a pokud vše zvládli, šla guma nahoru. Gumu omotanou kolem kolen ještě většina zvládla. Ale od pasu výš se dostali jen ti nejlepší.


 
Znají vaše děti tuto hru? Moje neteře vůbec. A je to dost škoda. A musím říci, že spoustu her z mého mládí neznají vůbec.
 
Toto je jen malý výčet toho, co jsme měli a dělávali v devadesátých letech. Dneska mi to připadá, že děti sedí jen u počítačů, nic je nezajímá. Můžu říct, že jsem ráda, že jsem se narodila zrovna v devadesátých letech, měla jsem krásné dětství na které můžu ráda vzpomínat.
 
A co vy? Na co vy si pamatujete? A jaký je rozdíl podle vás mezi tehdejší a dnešní dobou?

0 Komentářů

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

©2025 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account