Celozrnné vs. vícezrnné pečivo: Co je opravdu zdravé?
Většina lidí, kteří chtějí žít zdravě, dává přednost celozrnnému pečivu.
Ale jíte opravdu celozrnné pečivo? A víte, co celozrnné pečivo je?
V naší republice (a na Slovensku to není o moc lepší) se totiž celozrnné pečivo moc nevyskytuje. Většinou se totiž zaměňují pojmy celozrnné, vícezrnné a cereální. A nejen to. Je taky vžitý dojem, že pokud chci mít pečivo celozrnné, musí být tmavé.
A jak to tedy je?
Pečivo se převážně vyrábí z pšeničné mouky. Dříve byl trend, že nejlepší pečivo je to nejsvětlejší, tedy vyrobené z bílé mouky. Postupem času se docházelo na to, že nejbělejší pečivo, není úplně nejlepší. Spousta vitamínů, minerálů, ale i vlákniny a dalších důležitých komponent v takovém pečivu prostě chybí. A tak se vžilo do povědomí lidí, že když je pečivo tmavší, tak je celozrnné a čím víc je tmavší, tak je to lepší. Bohužel to tak není. Samozřejmě, že pokud porovnáte bílé pečivo s celozrnným, tak je opravdu celozrnné tmavší, ale je spíš nahnědlé až našedlé, ne tmavé. Pokud je hodně tmavé, tak je přibarvováno (většinou karamelem). Z dietologického hlediska je ale dost podobné bílému pečivu a nepřináší nám žádný zdravotní benefit.
Pak někteří koumáci vymysleli, že je vhodné říkat cereální (nikde v legislativě není popsáno, co to znamená a navíc je to hodně podobné slovu celozrnný a neznalý člověk si to spojí právě s tímto slovem). Cereální v překladu znamená, že výrobek je vyroben z obilí. Takže až příště uslyšíte slovo cereální, tak vězte, že vám to nic neřekne o kvalitě výrobku. Řeklo vám to pouze, že je na jeho výrobu použito obilí. :-*
Pokud do těsta pro výrobu pečiva přidáte nějakou jinou obilovinu, než pšenici a žito, například luštěniny nebo olejniny a celkové množství těchto surovin je větší než 5 % (počítáno na celkové množství všech obilných produktů – mouk ve výrobku), tak jde o vícezrnné pečivo. Tedy do těsta můžete přidat například ovesné vločky, sezam, slunečnici, či jiné semínka, v množství 5 % na všechny obilné suroviny, a rázem je to vícezrnný výrobek. Těch je na našem trhu opravdu hodně. Většinou je chuťově velmi příjemné a výskyt celých semínek v nás navozuje pocit, že jíme něco zdravého. Z dietologického hlediska je to určitě lepší, než výrobek z bílé mouky.
A co je to vlastně celozrnné pečivo? A jak ho poznáme? Takový výrobek musí v těstě mít alespoň 80 % celozrnných mouk (případně odpovídající množství obalových částic) z celkového množství všech obilovin. Takže nemusí mít celé zrna – co se týká vzhledu. Může jít o mouky, ale je nutné, aby byly celozrnné (semele se celé zrno). Jaké parametry přesně má mít, tak to udává legislativa a mlynáři se tím řídí. Nicméně, pokud se na výrobu pečiva použilo celozrnné mouky, má určitě jinou chuť. Většinou na ni nejsme moc zvyklí. Je podobná trochu chuti šrotu a většinou je výrobek hutnější.
Pokud se chcete přesvědčit, zda je výrobek celozrnný nebo vícezrnný, stačí se podívat na etiketu. U nebaleného výrobku stačí požádat obsluhu. Ta musí mít k dispozici složení výrobku. Pokud na prvním, či druhém místě, nenajdete celozrnnou mouku, ale pouze pšeničnou, či žitnou, tak výrobek není celozrnný.
Ale POZOR! Celozrnný výrobek je všemi velmi vychvalován, ale nic není černobílé. I tady jsou určitá úskalí. Celozrnný výrobek obsahuje totiž větší množství těžký kovů a taky vlákniny. Proto není vhodné konzumovat jen celozrnné pečivo.
A co z toho všeho vyplývá? Je nutné jednotlivé druhy pečiva střídat a hlavně pořádně se dívejte na složení výrobků. Když si některé složení přečtete, tak ho možná ani nekoupíte.
Zdroj foto: Hanka Havlátová
