Milé ženy sro, zažily jste taky někdy pořádný firemní večírek, na který nezapomenete?
Kdo zažil POŘÁDNÝ firemní Vánoční večírek, ví, že jsou to velice oblíbené, avšak náročné akce, které začínají nenápadně, později boří všechna tabu a předsevzetí a někdy končí až ráno s následky na celý život… Jak zaměstnanci vyjedou na Vánoční akci “s noclehem” a BEZ svých životních partnerů, uvolní se MNOHEM více, než když jdou jen na povinnou večeři SE svými životními partnery a pak zase domů. A dámy z managementu? Ty jsou jak urvané z řetězu:-)
Penzion Las Vegas poskytl před několika lety útočiště na víkend jedné velké nadnárodní firmě pro Vánoční akci. Vánoční akce byla s noclehem a bez partnerů. Rozjeli to tam všichni a nejvíce to rozjely dámy z managementu :-)…
Bylo asi tak kolem půlnoci, když logistická ředitelka Ilona lezla s vykasanou sukní přes bar za bar a za falešného zpěvu: “Ježíšku – panáčku, já chci taky čepovati, Ježíšku – panáčku, já chci taky čepovat”…se sápala po pípě číšnikovi Milanovi, kterému lezly oči z důlků a který jistě za svoji kariéru takovou akci nezažil..:-)
Bylo asi tak čtvrt na jednu, když Helena – šéfka zákaznického servisu, která celý den nejedla, páč držela “tajli”, v sobě měla přesně 5 panáků slivovice a 2 lahve vína – držela kolem krku vyděšeného obchodního ředitele jedné divize firmy a neustále mu řvala do ucha..: “Mirku, Ty ses mi dycky libil, máš nádherné oči, slyšíš, ty oči…máš řasy tak dlouhé jako kráááva, škyt…a já kráva si toho doteď nevšimla….ale ku..a – Mirku – proč nosíš kalhoty jako Oldřich Nový, vytažené až do podpáždííí….škyt, to ti kazí tu, no- imidž, vííš? Je to asexuáááálníí…”
Byla asi jedna hodina, když Marie – šéfka finančního odd., známá svoji upjatostí, předváděla – s kabelkou-psaníčkem v puse – všem, jak umí valet sudy “úúplně rovně”, přes celý taneční parket. Co na tom, že měla sukni vykasanou až ke krku a miniprádélko tak mini, že jí byla vidět i jizva po císařském řezu…
Pohled na paní “finanční ředitelku”, kterak se v šatičkách válí v prachu po zemi, byl opravdu k nezaplacení…
Blížila se druhá hodina ranní. V tu dobu většina vánočních večírků končí, tento však vlastně začínal. Řvalo karaoke a do mikrofonu řvala opilá Magda (dle svých slov vypila jen pár piveček s rumíčkem), “office managerka” na jednoho ze zaměstnanců…”Tome, já se Ti nevnucuju a proto Ti NEBUDU říkat číslo svého pokoje, a řikám Ti narovinu – slyšíš NA RO VI NU, že jestli za mnou na tu třináctku přilezeš a zaťukáš, že Ti prostě neotevřu, škyyyyt…protože sem dáma…”
Ve čtvrt na tři to na parketu stále vřelo, Martina – šéfka promotýmu, tančila bez kalhotek, protože ty její měl na hlavě naražené Honza – vedoucí skladu, který, taky “pod vlivem” řval na partu skladníků na celé kolo…”hoši, tak jsem tu sázku vyhrál, ONA mi ty kalhotky fakt dala, ani to nedalo moc práce a hoši, ONA mi nakonec i dá, vsaďte se…
Monika, vedoucí osobního odd. prováděla i ve tři ráno vskutku adrenalinové kousky… To jen tak někdo nedokáže, no ..zkuste tancovat na 15cm podpatcích na reprobedně na Michala Davida a řvát při tom “Nonstop, já chci žít nonstop…” a držet přitom v ruce láhev šampáňa..:-)
V tomto “oduševnělém”duchu se nesl celý večírek až do rána…
………..
Ráno jsem šla v 9 na snídani a v hotelové restauraci seděly tiše a unaveně všechny zmíněné aktérky: Ilona, Helena, Marie, Martina i Monika..
“Vy jste už tady?” zeptala jsem se jich.
”My jsme tady JEŠTĚ”…odpověděla Marie..
Žádná z nich se nesmála, Marie popíjela už třetí hrnek kafe a pořád se dokola ptala…:”Fakt jsem válela sudy?, já vám nevěřím, vy si děláte srandu, jak já teď budu před svým týmem vypadat? Pane Bože, řekni mi, že je to jen sen!….”
Ilona kouřila, s dovolením pana číšníka, jednu za druhou a hádala se s Martinou, že ona za bar nelezla, že má úroveň, vysokou školu a navíc neumí zpívat koledy, takže to jistě nebyla ona, kdo za hlasitého zpěvu vyčepoval na zem číšníkovi Milanovi půl bečky…
Magda si pamatovala na všechno, bohužel…”Ale byl to jenom peting, holky, přísahám – Tomáš přišel ke mě na pokoj, sáhnul si a usnul, na víc se nezmohl, zaplať pánbůh..Honza doma by mě zabil, on by to na mě určitě poznal…Ještě že mi před týdnem skončila zkušební doba, to už bych taky zítra nemusela do práce”
Takové hodnocení večírku, zkomplikované ztrátou paměti většiny účastnic, probíhalo ještě asi další hodinu…Hodnotilo se, vzdychalo se, nevěřícně se kroutilo hlavama…i se plakalo…
Výhoda nás osob, které berou v době Vánočních večírků antibiotika, spočívá v tom, že mají narozdíl od ostatních perfektní paměť na celou noční akci a ještě je nebolí, po 20 nealkoholických pivech, hlava…:-)
Byla jsem důležitá osoba, páč jsem každé z nich detailně musela povyprávět, co která z nich konkrétně vyváděla…Ujistila jsem je pak, že hodně opilých lidí byla většina, takže si nikdo nicmoc pamatovat nebude…
………..
Holky z managementu se prostě umějí bavit a umí to roztočit. Shodly jsme se, že ty vedoucí pozice jsou vysilující, vyžadují asi neustálou přetvářku a napětí, protože když se naskytne Vánoční akce “s přespáním” a bez partnerů, všichni a všechny se nevážou a totálně se odvážou a jsou unplugged…
Konkrétní jména osob a penzionu a konkrétní datum neřeknu nikdy ani za živého boha…protože je to jednak už 15 let, Penzion už stejně neexistuje, spousta věcí je promlčených a potom:
“CO SE STALO V LAS VEGAS, ZůSTANE V LAS VEGAS”!
S jemným předstihem přeji ženám všem…:
“Veselé a voňavé Vánoce, plné klidu, pohody, svařáku, cukroví, veselých zážitků a POZOR na firemní Vánoční večírky a na nevybouřené dámy z managementu:-)”
Kačka
Bylo asi tak kolem půlnoci, když logistická ředitelka Ilona lezla s vykasanou sukní přes bar za bar a za falešného zpěvu: “Ježíšku – panáčku, já chci taky čepovati, Ježíšku – panáčku, já chci taky čepovat”…se sápala po pípě číšnikovi Milanovi, kterému lezly oči z důlků a který jistě za svoji kariéru takovou akci nezažil..:-)
Bylo asi tak čtvrt na jednu, když Helena – šéfka zákaznického servisu, která celý den nejedla, páč držela “tajli”, v sobě měla přesně 5 panáků slivovice a 2 lahve vína – držela kolem krku vyděšeného obchodního ředitele jedné divize firmy a neustále mu řvala do ucha..: “Mirku, Ty ses mi dycky libil, máš nádherné oči, slyšíš, ty oči…máš řasy tak dlouhé jako kráááva, škyt…a já kráva si toho doteď nevšimla….ale ku..a – Mirku – proč nosíš kalhoty jako Oldřich Nový, vytažené až do podpáždííí….škyt, to ti kazí tu, no- imidž, vííš? Je to asexuáááálníí…”
Byla asi jedna hodina, když Marie – šéfka finančního odd., známá svoji upjatostí, předváděla – s kabelkou-psaníčkem v puse – všem, jak umí valet sudy “úúplně rovně”, přes celý taneční parket. Co na tom, že měla sukni vykasanou až ke krku a miniprádélko tak mini, že jí byla vidět i jizva po císařském řezu…
Pohled na paní “finanční ředitelku”, kterak se v šatičkách válí v prachu po zemi, byl opravdu k nezaplacení…
Blížila se druhá hodina ranní. V tu dobu většina vánočních večírků končí, tento však vlastně začínal. Řvalo karaoke a do mikrofonu řvala opilá Magda (dle svých slov vypila jen pár piveček s rumíčkem), “office managerka” na jednoho ze zaměstnanců…”Tome, já se Ti nevnucuju a proto Ti NEBUDU říkat číslo svého pokoje, a řikám Ti narovinu – slyšíš NA RO VI NU, že jestli za mnou na tu třináctku přilezeš a zaťukáš, že Ti prostě neotevřu, škyyyyt…protože sem dáma…”
Ve čtvrt na tři to na parketu stále vřelo, Martina – šéfka promotýmu, tančila bez kalhotek, protože ty její měl na hlavě naražené Honza – vedoucí skladu, který, taky “pod vlivem” řval na partu skladníků na celé kolo…”hoši, tak jsem tu sázku vyhrál, ONA mi ty kalhotky fakt dala, ani to nedalo moc práce a hoši, ONA mi nakonec i dá, vsaďte se…
Monika, vedoucí osobního odd. prováděla i ve tři ráno vskutku adrenalinové kousky… To jen tak někdo nedokáže, no ..zkuste tancovat na 15cm podpatcích na reprobedně na Michala Davida a řvát při tom “Nonstop, já chci žít nonstop…” a držet přitom v ruce láhev šampáňa..:-)
V tomto “oduševnělém”duchu se nesl celý večírek až do rána…
………..
Ráno jsem šla v 9 na snídani a v hotelové restauraci seděly tiše a unaveně všechny zmíněné aktérky: Ilona, Helena, Marie, Martina i Monika..
“Vy jste už tady?” zeptala jsem se jich.
”My jsme tady JEŠTĚ”…odpověděla Marie..
Žádná z nich se nesmála, Marie popíjela už třetí hrnek kafe a pořád se dokola ptala…:”Fakt jsem válela sudy?, já vám nevěřím, vy si děláte srandu, jak já teď budu před svým týmem vypadat? Pane Bože, řekni mi, že je to jen sen!….”
Ilona kouřila, s dovolením pana číšníka, jednu za druhou a hádala se s Martinou, že ona za bar nelezla, že má úroveň, vysokou školu a navíc neumí zpívat koledy, takže to jistě nebyla ona, kdo za hlasitého zpěvu vyčepoval na zem číšníkovi Milanovi půl bečky…
Magda si pamatovala na všechno, bohužel…”Ale byl to jenom peting, holky, přísahám – Tomáš přišel ke mě na pokoj, sáhnul si a usnul, na víc se nezmohl, zaplať pánbůh..Honza doma by mě zabil, on by to na mě určitě poznal…Ještě že mi před týdnem skončila zkušební doba, to už bych taky zítra nemusela do práce”
Takové hodnocení večírku, zkomplikované ztrátou paměti většiny účastnic, probíhalo ještě asi další hodinu…Hodnotilo se, vzdychalo se, nevěřícně se kroutilo hlavama…i se plakalo…
Výhoda nás osob, které berou v době Vánočních večírků antibiotika, spočívá v tom, že mají narozdíl od ostatních perfektní paměť na celou noční akci a ještě je nebolí, po 20 nealkoholických pivech, hlava…:-)
Byla jsem důležitá osoba, páč jsem každé z nich detailně musela povyprávět, co která z nich konkrétně vyváděla…Ujistila jsem je pak, že hodně opilých lidí byla většina, takže si nikdo nicmoc pamatovat nebude…
………..
Holky z managementu se prostě umějí bavit a umí to roztočit. Shodly jsme se, že ty vedoucí pozice jsou vysilující, vyžadují asi neustálou přetvářku a napětí, protože když se naskytne Vánoční akce “s přespáním” a bez partnerů, všichni a všechny se nevážou a totálně se odvážou a jsou unplugged…
Konkrétní jména osob a penzionu a konkrétní datum neřeknu nikdy ani za živého boha…protože je to jednak už 15 let, Penzion už stejně neexistuje, spousta věcí je promlčených a potom:
“CO SE STALO V LAS VEGAS, ZůSTANE V LAS VEGAS”!
S jemným předstihem přeji ženám všem…:
“Veselé a voňavé Vánoce, plné klidu, pohody, svařáku, cukroví, veselých zážitků a POZOR na firemní Vánoční večírky a na nevybouřené dámy z managementu:-)”
Kačka
Zdroj foto:Pixabay.com
