Překážky v osobním růstu: Jak je překonat a dosáhnout skutečného pokroku
Rozhodla jsem se napsat tento článek, neboť v křesle kouče vidím, že jsou předsudky klientů týkající se osobního růstu poměrně časté a že mohou být v určité fázi klientům překážkou v práci na sobě. Kdybych sama kdysi znala následující odpovědi, myslím, že by moje cesta byla příjemnější a snazší.
Toto jsou dle mého názoru nejčastější a zároveň zásadní mýty, které klienty v průběhu osobního růstu znejišťují a zabraňují jim dotáhnout změny do konce.
Když na sobě začnu pracovat, bude mi lépe a lépe: dlouhodobě ANO, krátkodobě to často neplatí.
Klientova křivka spokojenosti stoupá po sice dlouhodobě vzrůstající, ale zubaté křivce. Do obvyklého vývoje patří období stagnace, někdy i propadů. Někdy se klient dotkne hlubokých bolestivých témat a jeho nálada se může přechodně i zhoršit. Proto je důležité se na svůj vývoj dívat trochu z nadhledu a těmito přechodnými epizodami se nenechat odradit. Odvaha se měnit se vždycky vyplácí, i když to není hled vidět!
Když jednou dosáhnu spokojenosti, budu už jen šťastný: NE
Ač by to bylo krásné, toto bohužel neplatí stoprocentně. Lze říci, že s čistou hlavou budou mé nálady stabilní a dlouhodobě v úrovni spokojenosti. To ale neznamená, že nikdy nebudu mít špatnou náladu a že se mi už vše bude jen dařit. Myslím, že celé spektrum emocí patří k člověku i k normálnímu spokojenému životu. I úspěšným a naplněným lidem se někdy dílčí věci nepovedou a mají den pod psa. Mírou zralého člověka je spíše to, jakým způsobem a jak rychle je schopný tyto epizody zvládnout. Kéž bych to věděla dřív, nebyla bych si nadávala za to, že mám zase negativní myšlenky 🙂
Člověk se může změnit ze dne na den: NE
Ano, lze udělat zlomový posun sám k sobě a své životní spokojenosti za dobu několika týdnů až měsíců, která zásadně ovlivní můj celý další život. Nechtějte ale všechno to, co se vyvíjelo často několik desítek let, zlomit za 14 dní. Jak říká Osho: „Kdokoli vám říká, že existuje zkratka, vás klame.“ Když klienti nevidí rychlý efekt, často mají pocit, že metoda nefunguje, že pracují marně, že myšlení stejně nelze změnit. Vy, co máte podobné pochyby, nevzdejte to, vydržte a určitě přijde odměna.
Osobně jsem zastánce práce postupné, kdy se člověk na každé etapě poznání zvládne „aklimatizovat“a upevnit nově nabytý stav. S postupem času se dokonce domnívám, že „čistá hlava“ prakticky neexistuje. A nakonec, po fázi „odblokování“ přichází to nejkrásnější, čímž je skutečné kreativní tvoření vlastního světa. Osobní růst se tak vlastně stává životní filosofií a velmi zábavnou :).
Má zkušenost je, že KAŽDÝ, kdo je v osobním růstu vytrvalý, sklízí ovoce! Tak vydržte, a těště na to své.
Proces v osobním růstu je stejný u všech lidí: NE!
Vývoj u každého jedince je individuální, někdo vidí efekt rychle a pak přijde vývojové plató. Někdo dlouho pracuje a stále nevidí žádný výsledek. Až po delším čase si všechno sedne a najednou klient udělá obrovský skok. Ale jak už jsme si říkali výše, práce na sobě samém má vždycky vzestupnou, ale zubatou křivku.
Čím intenzivněji na sobě budu pracovat, tím budu rychleji s prací hotov: NE!
Rozhodně jsem pro to systematicky, pravidelně a cílevědomě pracovat na vlastní osobnosti. Snad i proto mám ráda koučink. Nicméně někdy přílišná urputnost a „tlačení“ na pilu naopak brání plynulému postupu vpřed. Vždycky si při tomto tématu vzpomenu, jak jsem kdysi hrála na klavír. Pilně jsem trénovala skladbu, a pořád to nešlo, naopak někdy se stalo, že technické pasáže jsem přetrénovala a prsty paradoxně přestaly poslouchat. Se vztekem jsem se na to vykašlala. Sedla jsem si k dílu až třeba za měsíc a s údivem jsem zjistila, že vše, o co jsem se pílí marně snažila, včetně procítění, tam JE! Zkrátka třešně taky neuzrají dřív než v červnu. A když na ně budete svítit, možná vám ještě shnijí. Proto i v osobním růstu platí, že v určité fázi k úspěchu nejvíce přispěji tím, že budu odpočívat. A jak často na to do teď zapomínám a znovu ráda objevuju Ameriku. 🙂
Když si do afirmací, přání budu vkládat negace, vrátí se mi opak: ANO i NE.
Ze své zkušenosti si nemyslím, že je to absolutní pravda. Při formulaci cíle v koučinku jasně platí, že má být pozitivně formulován. Tedy například, nebude cíl „nechci být nervózní“ ale „chci být v klidu“. Místo „nebudu chudý“ použijeme „přeji si hojnost“. Klient se tak místo hrabání se v tom, co nefunguje, začně soustředit na to, co chce a společně hledáme cestu, jak se k tomu může dostat. Je to tedy velmi výhodné. Nicméně myslím, že někdy může být silnější použít vlastní negaci, pokud vyvolá silnější emoci. A emoce, to je to, co tvoří. Pro příklad si zkuste zažít, jaké to je vyslovit „už nemusím trpět“, „už nepotřebuju být obětním beránkem“ a pak dodat „i já mohu být šťastná“. 🙂
Závěrem vám všem, kteří čtete tyto stránky, z celého srdce přeju, abyste vydrželi a započatou práci, a´t již směřujete k jakémukoli cíli, nevzdali. Skutečně má smysl a přináší dlouhodobý benefit, ze kterého budete čerpat po celý zbytek života. A kdybyste potřebovali nakopnout či jakkoli jinak podpořit na své pouti, neváhejte se na mě obrátit.
Zdroj foto: Pixabay.com
