Léto pomalu končí, přichází studenější, podzimní dny, se kterými většina lidí automaticky sahá po hlavici termostatu a nastavuje vyšší stupeň intenzity vytápění. Vyšší teploty v domácnosti však, možná trochu paradoxně, v zimním období vašemu zdraví neprospívají, spíše naopak. Pobyt v přetopené místnosti může být zdravotně rizikovější, než si myslíte.
Teplota v domácnostech stále stoupá
V průběhu let se ideální pokojová teplota zvyšovala. Zatímco před padesáti lety bylo podle jedné britské ekologické organizace během zimy běžné udržovat v domácnostech teplotu pouhých 14 stupňů, v posledních letech se naše návyky změnily. Teplo tehdy sloužilo hlavně k přípravě jídla, k zahřátí lidem musela stačit pořádná peřina a několik vrstev oblečení. V roce 2014 se Britské ministerstvo zdravotnictví pustilo do podobné analýzy pokojových teplot, výsledkem nového průzkumu je ideální teplota kolem 18 až 20 stupňů.
Pozor na vyšší teplotu
Najdou se však i tací, u kterých se v domácnostech teplota pohybuje klidně nad 25 stupňů. To rozhodně není správně. Nejen, že takto vysoká teplota má negativní dopady na lidské zdraví, protože snižuje adaptabilitu organismu na chlad a je pak pravděpodobnější, že onemocníte. Každý stupeň navíc oproti doporučené teplotě také představuje vyšší spotřebu energie až o 6 %! Nižší teplota je tedy přátelštější k vašemu zdraví, ale i k peněžence.
Regulace během dne nemá smysl
Většina lidí si myslí, že se regulace během dne vyplatí. Když odcházíme do práce, teplotu snížíme, když přijdeme, zase ji zvýšíme. „Už neplatí, že regulace teploty během dne je ekonomicky výhodná,“ vyvrací Jiří Svoboda ze společnosti Master Therm, největšího českého výrobce a exportéra tepelných čerpadel do zahraničí, a dodává: „smysl to má pouze z dlouhodobějšího hlediska, třeba když jedeme na dovolenou.“
Efektivnější možnosti vytápění domácností
Klasické radiátory jsou už překonané. Fungují totiž na tom principu, že předávají teplo okolnímu vzduchu, platí tedy, že teplota vzduchu je vyšší, než teplota stěn, které teplo přebírají právě ze vzduchu. Kvůli tomu vytápění není rovnoměrné, teplota vzduchu v jednotlivých částech místnosti se zpravidla liší. To nehrozí u podlahového vytápění, inovativního způsobu vytápění a standardu při stavbách nízkoenergetických domů. Takové vytápění funguje na nízkoteplotním principu, což znamená, že teplota podlahy je relativně nízká, a v místnosti je dosaženo rovnoměrné teploty vzduchu. Mimo vytápění tento systém skvěle funguje ke chlazení. Nepotřebujete tedy žádnou klimatizaci. „Podlahové vytápění je výhodné v tom, že se dá používat i k ochlazení vzduchu v místnosti. V kombinaci s tepelným čerpadlem je možné dosáhnout příjemných teplot ve vaší domácnosti v létě i zimě,“ objasňuje výhody podlahového vytápění a tepelných čerpadel Jiří Svoboda ze společnosti Master Therm.
Každá místnost je jiná
Nezapomínejte na to, že pro každou místnost je vhodná jiná teplota. Nízká teplota, kolem 18 stupňů, by měla být tam, kde spíte, vyšší si naopak můžete dopřát v obýváku, ještě vyšší, klidně až 25 stupňů, v koupelně. Předsíň, chodby a schodiště je celkem zbytečné vytápět, tam si můžete dovolit nastavit klidně pouhých 15 stupňů.
www.mastertherm.cz
Photo by Katja Bayer on Unsplash
My máme skoro ve všech místnostech rozdílné teploty. V ložnici nejchladněji a v obýváku zase nejtepleji. Topíme dřevem v krbových kamnech a máme podlahové topení, takže to manžel reguluje na jednotlivých hadicích na rozdělovači, kde má taky směšovací ventily, aby nešla do podlahy hodně teplá voda. Jsem ráda, že to tak jde, protože v ložnici opravdu nepotřebuju mít vedro.