Přiznám se, že o tomto hradu jsem neměla nejmenší tušení, objevila jsem ho až na mapě, když jsem plánovala, kam na výlet v oblasti Seče. A že to byl dobrý tip, o tom není pochyb. Snad jen otevírací doba – minimálně o prázdninách, by mohla být časnější, než v 10:00 hod.
Hrad byl vystavěn na skalnatém ostrohu zvaném Světlík v nadmořské výšce 480 m.n.m , Smilem ze Žitavy, později z Lichtenburgu. Název hradu vznikl překladem slova Světlík do němčiny (licht = světlo, burg = hrad). Odtud je již kousek k českému: Lichnice.
Šlo vskutku o dobře opevněný hrad. Příkop, mohutná věž a zesílené hradby s parkánem chránily hlavní palác trojúhelníkového tvaru. Až do čtrnáctého století hrad vzkvétal v majetku pánů z Lichtenburgu. Několikrát byl dán do zástavy, než ho Karel IV roku 1350 zařadil mezi královské hrady, které nesmějí být zastavovány. Za dob husitských válek byl několikrát obléhán, poničen a vystřídal několik majitelů.
Teprve Trčkové z Lípy hrad v šestnáctém století znovu obnovili. Roku 1610 však Lichnice vyhořela. Během vpádu Švédů byla zčásti opravena a stala se sídlem císařských vojsk. Nikdo hrad za jeho dlouho historii nedobil, nikdo mocnou Lichnici nepokořil. Na příkaz císaře Ferdinanda III. byla pobořena roku 1648 z preventivních důvodů. Prý aby se jí nemohl zmocnit nepřítel a jejich pevných hradeb zneužít pro sebe.
Do dnešních časů zbyly z Lichnice zbyty hlavního paláce s hradní bránou a příkop. Tyto trosky dávají i dnes návštěvníkovi tušit, jak pevný hrad to byl. Na jednu z hradeb je zbudována vyhlídková plošina, odkud budete mít výhled do okolí. Areál hradu je velmi hezky udržován. V areálu hradu se můžete volně pohybovat. Zároveň jsou možné prohlídky s průvodcem.
Místo často navštěvují i drobní řemeslníci, aby se pochlubili svými ručními pracemi, bývají zde i jízdy na koních pro dětské návštěvníky. V podhradí je možnost občerstvení a u pokladny hradu pak i koupě suvenýrů.